Jak spolu vycházejí čtrnáctiletá holka a čtyřletý kluk?
Viktorka zatím využívá svoji fyzickou sílu, takže vyhrává a trošku toho zneužívá. Ale zase je výhoda, že už může bráchu pohlídat, když někam potřebuju jít.
Viktorka je už skoro dospělá – jaká je to osobnost?
Je úplně jiná než já a její táta. Všechno kolem ní musí fungovat. Když řeknu, že někam jdeme v šest, tak tam je pět minut předtím a už mi volá. Jindy mi připomíná: „Mami, už máš být v práci!“ Vše má srovnané, připravené, všude je včas, má hotové úkoly.
Už má představu o tom, co chce v životě dělat?
Chce být právničkou. A dosáhne toho, protože se dobře učí a není líná. Nemám o ni starost. Já sama jsem si vždycky myslela, že všechno zvládnu svojí inteligencí, a to víš, že se mi občas něco nepovedlo. Ona je nejen chytrá, ale i pracovitá, takže případné výpadky dožene svojí pílí. Línej chytrák je na nic...
Vy jste ale začala pracovat už v šestnácti letech! A Viktorka už taky vystupuje v muzikálech, ne?
To je zase výhoda svobodného povolání, můžeš zpívat v deseti, patnácti i ve čtyřiceti. Viktorka sice krásně zpívá, ale zpěvačkou ani herečkou být nechce. A já jí to nevymlouvám. Jsou tu mraky jiných mladých, hezkých a šikovných. Zpíváním není snadné se uživit.
Bojíte se času, kdy se bude chtít osamostatnit?
Ať to udělá! Spíš ji připravuju na to, že nic není za da r mo. Když si pronajme v osmnácti byt, ať si ho platí sama. Může u mě zůstat, jak dlouho chce, ale když odejde, tak ať se stará. Musí vědět, že vše něco stojí, učím ji doma zhasínat, nekupovat zbytečnosti... Ale protože už trochu pracuje, hodnotu peněz zná.
Vy o své dceři mluvíte moc hezky, ale někdy vás taky přece musela naštvat!
Mockrát! Ale nikdy neprovedla nic zásadního. Jen mě prudí, když nepři zná, že dostala pětku! „Mami, už to nikdy neudělám!“ řekne a za pár týdnů se situace opakuje. Při tom ji za nic nemlátím, nedávám jí zákazy, nemusí se mě bát. Asi to bude puber ta, kdy děti leccos zatají. Mě prostě štve lež.
A co kluci?
Už se kolem ní začínají motat. Svěřila se mi, že ji ně jaký osmnáctiletý kluk, který má auto, chce vozit. Naštěstí se jí nelíbí. Jsem na to připravená. Ať si užívá, jen ať si dá pozor. To jsme probíraly mnohokrát.
A jaký je Matýsek?
Hrozně mu to pálí, někdy mluví jako dospělák. Třeba teď odlétali s tatínkem na týden pryč a já jsem si pomyslela: „Chudáček, bude tam plakat...“ a poví - dám mu: „Kdyby se ti stýskalo, tak mi zavolej!“ A on mi povídá: „Mami, buď v pohodě. Chápu, že kdyby to byly dva, tři dny, tak by to bylo lepší, ale neboj se, stýskat se ti určitě nebude! Já se ozvu a přijedu brzo!“
Manželství se vám s Richardem rozpadlo, ale pokud vím, nějaký čas už zase nejste sama...
Bydlí s námi Milan, můj chlap, a jsem za to ráda, protože děti potřebují chlapský element. Matýsek s ním všude chodí, sekají dřevo, opravují. Měla jsem velké štěstí, že jsem Milana potkala. Děti ho přijaly senzačně. Už proto, že je kliďas, doteď na ně nezařval. Když měl Matýsek tendenci mu říkat tatínku, tak ho opravil: „Tatínka už máš, mně říkej Milane, já budu náhradní tatínek.“ Bylo to nenásilné, nějaký čas k nám Milan docházel, seznámil se s dětmi, hráli si a asi po třičtvrtě roce se k nám nastěhoval.
Co děláte všichni dohromady?
Všechno! Společně večeříme, o víkendu jsou společná všechna jídla a žádná dovolená se neobejde bez Milana, mých dětí a – jeho dětí. Jsme taková velká rodina. ♥
Z manželství s Richardem Genzerem má Linda dceru Viktorku a syna Matěje. Za nevydařeným vztahem se zbytečně neohlíží, život jde dál...