Císař na přání: Page 2 of 2

Jak to vnímá miminko  

Důležité je také zamyslet se nad tím, jak porod prožívá sám novorozenec. Dle francouzského porodníka Fredericka Leboyera miminko velmi citlivě vnímá, jak přichází na svět, je pro něj velmi důležité teplé, bezpečné a humánní prostředí. Reaguje na silné světlo, zvuky přístrojů a chladnou neosobní atmosféru. Ačkoliv představa hlavičky deroucí se úzkými porodními cestami není nic příjemného, příroda ví, proč nás takto na svět vypouští. Při přirozeném porodu u miminka probíhají naprosto jedinečné procesy, které jej připravují na život ‚venku‘. Při porodu je tělo matky a tím i dítěte dopováno koktejlem hormonů, které nejen tiší jejich bolest, ale upevňují i vazbu mezi nimi. V případě císařského řezu je dítě utlumeno anestetiky podanými matce a zcela nečekaně vytrženo z příjemného prostředí dělohy. Je určitě lepší, když je miminko zaplaveno přirozenými opiáty, jako jsou endorfiny, než anestetiky.    

Konečné rozhodnutí je většinou na vás. Obecně se dá říci, že pro matku i dítě je spontánní porod jednoznačně lepší volbou než císařský řez. Jestliže jste uvažovala o tom, že si raději ‚preventivně‘ necháte udělat sekci, představte si, že byste v plném zdraví šla na operaci slepého střeva jen proto, aby vás potíže nepřekvapily na exotické dovolené. Stejně jako operace slepého střeva má význam v případě potíží, tak ani provedení císařského řezu nemůže být bezdůvodné. V případě, že vám byly diagnostikovány určité potíže, které jsou indikací pro sekci, je potřeba zvážit všechna rizika obou variant a rozhodnout se tak, abyste nebyla ohrožena vy nebo vaše dítě, případně děti. Nejste-li si jistá doporučením svého gynekologa či lékaře v porodnici, máte – dokonce ze zákona – právo na konzultaci s jiným odborníkem.    

Nestyďte se obrátit se svými pochybnostmi na jinou porodnici. Porod by měl být vaším životním zážitkem a jeho průběh má moc pozitivně či negativně ovlivnit první společné chvíle s vaším děťátkem. Potvrdí-li se vám z více stran, že císařský řez je pro vás tím nejvhodnějším, ačkoliv jste se těšila na přirozený porod, zkuste nebýt smutná. Buďte ráda, že se na komplikace alespoň přišlo včas a můžete se na operaci psychicky připravit. Jestliže se na sál dostanete až v průběhu porodu, bude pro vás vyrovnání se s celou situací těžší. Odborníci doporučují o pocitech otevřeně mluvit – ideálně s někým, kdo si prošel podobným zážitkem. Jestliže u vás při rozhodování, jakou formu porodu si zvolit, zvítězí volba pokusu o spontánní porod, najděte si porodníka, který bude naladěn na stejnou vlnu, a s chutí do toho! Věřte, že svým optimistickým přístupem překonáte mnohé překážky.  

 

Ano, nebo ne? 

Dvou maminek, které zažily přirozený porod i císařský řez, jsme se zeptali: Kdybyste měla tu volbu, rodila byste znovu raději císařským řezem, nebo přirozeně?   

 

Markéta Hošková (dvě děti): 

„Porody mám za sebou dva, spontánní a císařským řezem. Znovu bych rodila spontánně, protože jsem byla druhý den fit, nic mě nebolelo, což se u císaře říct nedá, to jsem byla slušně rozbitá.“    

 

Martina Hamšíková (čtyři děti): 

„První dvě děti jsem rodila spontánně. První porod byl těžký, 12 hodin na sále, bolesti k nevydržení. Měla jsem pocit, že to nepřežiju. Druhý porod za tři roky byl jako po másle. Na sále hodinku a bylo to. Císařským řezem jsem pak po dvanácti letech rodila dvojčata. Lékaři doporučovali kvůli poloze dvojčat a velkým rizikům druhého dvojčátka jednoznačně císařský řez. Porod se naplánoval, vše bylo dopředu jasné. Rozhodla jsem se pro epidurální anestezii. Chtěla jsem být aspoň ‚přítomna‘ narození svých dětí. Usnout a vzbudit se s tím, že mi ukážou dítě, to jsem si nedovedla představit. Když to porovnám, normální porody byly plné přirozených emocí a bolest přešla s prvním výkřikem miminka, pak následovala jen záplava štěstí. Císařský řez je operace. A emoce tam byly jako u operace. Po operaci to bolí, jizva se dlouho hojí, tělo se hůř regeneruje. Kdybych měla možnost volby, jsem jednoznačně pro přirozený porod! Mám pocit, že někde v podvědomí mám já i mé přirozeně porozené děti vzpomínku na ten první nejsilnější společný zážitek.“

Kategorie: