Každé dítě je jiné, má jiné zájmy, jiné nadání, jiný temperament. Školka s Montessori pedagogikou dá dětem možnost rozvíjet se vlastním tempem, k tomu je naučí ohleduplnosti a zdravému sebevědomí.
text: Andrea Mouaddab Vémolová
Samostatnost, rovnost, respekt, svobodná vůle... Tyto pojmy si obvykle spojujeme spíš se světem dospělých, přesto se v jejich duchu mohou naučit chovat i malé děti. Podle lékařky Marie Montessori je to pro ně dokonce přirozené. Italská vědkyně strávila dlouhý čas mezi dětmi všeho druhu, včetně těch duševně handicapovaných. Ve svých teoriích vyšla ze základního zjištění, že ačkoliv se dítě vyvíjí v kontaktu s prostředím, pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání. Jejím mottem se stala prosba, se kterou se na ni obrátilo jedno z dětí: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“
V Montessori školkách se děti zapojují do běžných každodenních činností, běžně si připravují svačiny a postírají stůl, při oblékání si pomáhají navzájem. Během dne se děti věnují různým aktivitám od čtení a vyprávění přes hudbu až ke sportu. Každý si může vybrat, do jaké činnosti se pustí i jakým tempem bude postupovat. Učitel tu nemá roli vládce, ale spíše zkušenějšího partnera. Ten je dítěti nápomocen při rozhodování, podporuje jeho samostatnost a zodpovědnost k dokončování úkolů. Dítě je vedeno k rovnici „vezmu – použiju – uklidím“. Běžně se ve školce pracuje například s vodou, protože vodu malé děti používají s nadšením. Přirozeným chybováním se děti zlepšují i bez zákazů a trestů. Za správné chování a svou práci jsou důsledně chváleny, přitom tu nevládne atmosféra soutěživosti a rivality.
Dítě na prvním místě
Při zakládání školky jsou největší nároky kladeny na speciální vybavení. Nábytek na míru a originální pomůcky Montessori jsou finančně náročné. Třídy mají specifický policový systém, v němž musí být vše dostupné malým dětem. Originální dřevěné pomůcky zajišťují kvalitu, vyhovují dětem po všech stránkách – vzdělávací, bezpečnostní i estetické. V neposlední řadě je třeba najít kvalifikované učitele, kteří ovládají nejen metodiku, ale dokážou také k dětem přistupovat s respektem a porozuměním.
Nesoustředěné děti a silné osobnosti
Máte-li doma ratolest, která má už od malička problém s koncentrací, například při jídle nebo při jakékoliv činnosti, v běžné školce to může být problém. Naopak individuální vedení uplatňované v Montessori pedagogice by pro něj mohlo být východiskem. V těchto školkách je pro předškoláčky připraveno zázemí, v němž se budou cítit bezpečně, neboť vše má svůj řád, své místo. Dítě ve školce dosáhne na všechny hračky a pomůcky, takže si může samo vybírat, s čím, kdy a kde bude pracovat. To vnáší do jeho života klid a už výše zmíněnou samostatnost a zodpovědnost. Určité speciální prvky, například na koberci vyznačená elipsa, po které se chodí na uvolňující hudbu, v dětech navo zují harmonii a připravují je k soustředění.
Den v Montessori školce
Ráno se děti sejdou, zklidní se na elipse, společně se pozdraví a rozdělí se do skupinek pro práci s Montessori pomůckami. V tu chvíli se uplatňuje individuální přístup k dítěti, k jeho rozpoložení, talentu či náladě. Po tomto ranním rituálu přicházejí nejrůznější činnosti a mířená výuka. Konkrétní ‚učení‘ je rozděleno do pěti tematických oblastí. První oblastí je praktický život, který obnáší zacházení s předměty každodenní potřeby, druhou je výchova smyslů, během níž dítě rozvíjí hmat, sluch, zrak, čich i chuť. Třetím okruhem je matematika, která je vedena od konkrétního k abstraktnímu a podporuje u dítěte chuť experimentovat a vynalézat, čtvrtým jazyková výchova rozvíjející slovní zásobu, artikulaci a fonematický sluch. Pomocí smirkových destiček s písmeny se uspokojuje například potřeba menších dětí ke čtení a psaní, skládá ní slov a podobně, přičemž dítě si vše osvojuje zcela přirozeně a ve svém vlastním tempu. Posledním tématickým okruhem je kosmická výchova, která zahrnuje prvky zeměpisu, fyziky i chemie. Jde v ní především o nalezení pozice dítěte ve vesmíru, pomoc při posílení pocitu spravedlnosti, přátelství k planetě i lidem a sociálního cítění. Děti se během dne zapojují do různých projektů, samo zřejmostí je pobyt venku a poobědový odpočinek. Prostor je i pro vlastní nápady a pomůcky.