Jste-li rozčilená, neříkejte první slova, která vás napadnou. Ublížíte tím dítěti a sama ze sebe nebudete mít dobrý pocit. Raději počítejte do deseti, ale rozhodně se snažte vyvarovat negativním myšlenkám.
text: Zuzana Andělová
Nedupej, nekřič, neblbni
Vyrostli jsme v kultuře, která nás automaticky učí se vším nesouhlasit. Rodiče a prarodiče nám od dětství vštěpovali, co všechno se nesmí a musí, a jak a proč, co je a co není normální. A většina z nás bohužel upadá do těchto kolejí a opakuje stejné chyby. Odnaučte se jednou provždy tyto zažité modely výchovy.
Hlavně klid
Základem je udržet záporné komentáře jen ve vaší mysli. Částečně se vyhnete vzniku negativních situací tím, že budete dítě méně kontrolovat, usměrňovat a držet na uzdě. Děti nejsou z podstaty zlobivé. To jen my je vidíme příliš hlučné, neopatrné, nespolečenské a vůbec nevychované a přejeme si mít ticho, klid a řád. Jakmile tedy nastane okamžik, kdy máte potřebu reagovat podrážděně nebo jakkoliv záporně, zkuste se na pár vteřin pozastavit, zamyslet, proč se vlastně chcete rozčílit nebo říct něco nehezkého či nevhodného. Jistě, v danou chvíli se člověk těžko ovládne. Přesto se v těchto vypjatých momentech soustřeďte na jediné. Neříct nic zraňujícího.
Nevyvinutá nervová Soustava
Britská rodinná poradkyně a spisovatelka Naomi Aldort píše v knize Vychováváme děti a rosteme s nimi o tom, jak funguje uznání a sdílení negativních emocí na zklidnění vzteklého dítěte. Protože děti mají nevyvinutou nervovou soustavu, umí se především rozčilovat a opakovat Ne, nechci, nebudu, a my jim musíme dovolit, aby ze sebe dostaly ven svoje pocity, protože nic jiného zatím neumí a nechápou. A tak se prostě potřebují vyvztekat a vyplakat.
Máš pravdu, souhlasím
Ale my, moudří rodiče, jim to nekazíme, naopak s nimi zlost a negaci sdílíme, společně si problém prožijeme, odžijeme a jde se dál. Obvykle to zabírá vážně hezky, takové sdílení a uznání hněvu vaší ratolesti. Kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi ilustruje výchovné postupy na reálných případech konkrétních lidí. A zkušenost je často tím nejlepším rádcem a pomocníkem.
Všechno je v pořádku
Mějte na paměti, že žádná dětská emoce není špatná. Ani vztek nebo zlost. Dítě hodně objímejte, i když vás zrovna štve. Ujistíte ho tak, že ho milujete a přijímáte jej i jako neposlušné či zlobivé. Další část nežádoucích výchovných vlivů dokážete odstranit změnou jednání a vyjadřování. Místo Uhodíš se a rozbiješ si hlavu, řekněte Pozor na hlavu, stojíš u stolu, nebo namísto Zakopneš a upadneš na kamenech zkuste říci jen Pozor, jsou tu kameny.