Není to tak dávno, co se v médiích objevila citace studie, podle níž způsobuje ultrazvuk u plodů poškození mozku. Proto jsme se neváhali s touto otázkou obrátit na odborníky na slovo vzaté – Českou společnost pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP. A můžeme vás uklidnit.
Text: Markéta Matějková
Těhotenství žádnou ženu nepřekvapí, když lékař kontroluje plod za pomoci ultrazvuku. Mnohé z žen se této chvíle nemohou dočkat, konečně uvidí svého drobečka. Jako bonus si mohou na konci prohlídky odnést dokonce ultrazvukový obrázek. A proto nejednu ženu vyděsila interpretace studie, podle níž ultrazvuk způsobuje poškození mozku a plod může dokonce i zabít.
Zmíněná studie pochází z roku 2006 a testování škodlivosti ultrazvuku bylo prováděno na myších. U těch se podle výzkumu ukázalo, že proces vývoje mozku je při ultrazvuku narušen. Autoři studie s hlavním výzkumníkem doktorem Paskem Rakicem se na výtky, že se jedná jen o studii na myších, což nedokazuje, že je tomu tak i u lidí, brání, že způsob vývoje mozku myší je přesně stejný jako u všech ostatních savců. Logicky se tak dá usuzovat, že pokud má ultrazvuk negativní dopad na mozek myší, musí mít také stejný účinek na mozek lidí. „Naše analýza na více než 335 zvířatech ukazuje, že když jsou zvířata vystavena ultrazvuku po dobu celkem třiceti minut nebo déle, významnému počtu neuronů se nedaří získat svoji správnou polohu, a zůstávají tak rozptýlené v nevhodných vrstvách. Velikost rozptýlení neuronů je proměnlivá, ale systematicky se zvyšuje s délkou expozice na ultrazvuku.
Tyto výsledky vyžadují následné další zkoumání ve větších a pomalejších rozvíjejících se mozcích primátů a pokračující kontrolu zbytečně dlouhých prenatálních ultrazvukových expozic,“ vysvětlují autoři studie, jejíž anotace byla zveřejněna na odborném webu US National Library of Medicine National Institutes of Health. Studie tvrdí, že ultrazvukové vlny namířené na plod zasahují do vývoje mozku tím, že způsobují chybné umístění neuronů. Ví se, že takové chybné umístění vede k behaviorálním problémům, a panuje rovněž podezření, že způsobuje i další neurologické problémy. Jak probíhal výzkum? Březí myši dostaly dávky ultrazvuku několikrát, od 5 do 420 minut. Březí myši byly umístěny do skleněné trubice s výřezy, kterými jim byl aplikován ultrazvuk na plody. Na zadní polovinu myší byl aplikován akustický gel a vodní vak byl umístěn na opačnou stranu ultrazvukového zařízení, aby se minimalizoval jakýkoliv odraz vln nebo stojaté vlny, které by mohly ovlivnit aplikaci ultrazvuku. Při těchto pokusech bylo použito ultrazvukové zařízení používané na lidech. Byly provedeny rozsáhlé testy, aby se zabránilo interferencím a zajistilo se, že expozice plodů ultrazvuku je minimální.
Čeští lékaři stojí za bezpečností používání ultrazvuku
S otázkou na publikovanou studii jsme se obrátili také na Prof. Mudr. Pavla Caldu, CSc, předsedu České společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví ČLS JEP. Ten nás odkázal na Stanovisko k bezpečnosti užívání ultrazvuku v gynekologii a porodnictví zveřejněné na stránkách www.csupg.cz. Ostatní námi oslovení lékaři či gynekologové se k zaslané otázce nechtěli vůbec vyjádřit. Světlou výjimkou byl Mudr. Jakub Malík, který nám napsal, že podle něj a dostupných informací považuje závěry studie za nesmysl.
„Je obecně uznáváno, že k diagnostickým účelům se využívá velmi nízká intenzita ultrazvuku a jenom po dobu nezbytně nutnou k získá - ní požadované informace. Lékaři pracující s ultrazvukovými diagnostickými přístroji by měli mít dostatečné vzdělání, praxi a vědomosti o bezpečném používání diagnostického ultrazvuku, aby byli schopni zajistit nejlepší možné výsledky vyšetření. Od začátku užívání ultrazvukové diagnostiky v porodnictví a gynekologii byly publikovány desítky původních vědeckých prací, které dosud vždy potvrdily bezpečnost této zobrazovací metody za podmínek jejího správného užívání. Z častěji citovaných prací, které upozorňují na možné negativní účinky ultrazvuku, je to zejména práce autorů Ang a spol. z roku 2006 Prenatal Exposure to Ultrasound Waves Impacts Neuronal Migration in Mice v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS). Myší plody vystavované ultrazvuku vykazovaly malé, ale detekovatelné změny po delším vystavení účinkům ultrazvuku.
Podmínky zmíněného pokusu byly daleko za obvyklými, běžnými podmínkami ultrazvukového vyšetření v těhotenství. V této studii byl celý velmi rychle se vyvíjející mozek myši vystaven účinkům ultrazvuku, což se zásadně liší od krátkodobého trvání diagnostického ultrazvukového zobrazení jednotlivých částí mozku lidského plodu. Doba ultrazvukové expozice vzhledem k délce těhotenství člověka je také nesrovnatelně kratší,“ píše na webu České společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví ČLS JEP Prof. Mudr. Pavel Calda, CSc. Dále však upozorňuje na skutečnost, že nelze podcenit otázku bezpečnosti při použití ultrazvukových diagnostických přístrojů v těhotenství, proto je třeba využívat ultrazvuk pouze k diagnostickým účelům, a to jen po dobu nezbytně nutnou k získání dostatečné informace a jen tak často, jak je to nezbytně nutné.
Na závěr ještě předseda České společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví ČLS JEP dodává, že objev ultrazvukové diagnostiky v porodnictví byl jedním z největších objevů nejen minulého století, ale i v dějinách lidstva. Tento objev lékařům doslova otevřel okno do dělohy budoucí maminky. Ultra zvuková diagnostika je tak vskutku nenahraditelným, bezpečným a cenným pomocníkem v kvalifikovaných a zkušených rukách. ♥