Přechod od mateřského mléka k umělému při krmení miminek neprobíhá nikdy hladce. Projít si tím ale musí každá maminka, když je čas přestat potomka kojit. Ať už jde o její vlastní rozhodnutí, nebo ji k tomu donutilo doporučení pediatra při ztrátě či špatné kvalitě mateřského mléka, čeká ji nelehký úkol. Děti se matčina mléka nechtějí vzdát, a maminky tak velmi často propadají panice…
Text: Eva Dömeny
Takzvaný syndrom první lahvičky čili odmítání prvního mléka z kojenecké lahve není žádnou novinkou, maminky se s ním mu - sejí potýkat od dob, kdy se objevilo umělé dokrmování dětí, a mnohým z nich už přichystal nejednu bezesnou noc.
Důvod, proč se kojenci tolik brání přijmout kojeneckou lahev za svou, je však zcela přirozený. Mateřské mléko je ve většině případů to úplně první, co dítě v životě okusí. Svou roli zde proto pochopitelně hrají přirozené biologické reflexy kojence – po přisátí k matčině prsu dítě pociťuje ukojení hladu, uspokojení a v neposlední řadě vnímá také pocit štěstí. Jde o chuť i pocit, které se dětem zaryjí do paměti. Není proto divu, že ve chvíli, kdy je matka chce o tyto prvotní jistoty připravit a zahájí odstavování od prsu, dítě to vnímá jako negativní a nepříjemnou změnu. Dítě se totiž přirozeně dožaduje navrácení matčina prsu, na který si již zvyklo a je na něj fixované. Přivyknutí na novou chuť mléka i způsob krmení proto může trvat poměrně dlouhou dobu.
Nepropadejte panice a neexperimentujte
Spousty maminek už mají tuto zkušenost šťastně za sebou, ale přesto dodnes nevědí, v čem dělaly největší chybu. Že vás to teprve čeká? Nepropadejte panice. Dříve či později se s manýry malých strávníků potýká každá matka... Střídání mlék různých značek ve snaze najít to ‚pravé‘, které dítě přijme, však rozhodně není správ - ným řešením. Jak tedy zní základ - ní pravidlo? Vytrvejte a zkoušejte svému dítěti podávat vybrané mléko alespoň jeden týden! Je to přesně tak, ale mnohé ženy mají problém tuto radu respektovat. Je pochopitelné mít o miminko obavy, když odmítá krmení a pláče, ale pokud se obrníte trpělivostí a také jistou dávkou vynalézavosti, ‚paličatost‘ malých strávníků se nakonec zlomí. Hlavní je vytrvat a v procesu přivykání kojence na lahvičku postupovat jen pomalu. Nikdy by se dítě nemělo ke krmení z lahve nutit. Opakování a zkoušení různých přístupů k podávání stravy zcela určitě nakonec přinese své ovoce, takže neztrácejte hlavu ani trpělivost.
Nová chuť i nový rituál krmení
„Aby si dítě zvyklo a přijalo zpo - čátku odmítnutou potravinu, je nutné nabídnout mu ji minimálně šest až osmkrát,“ vysvětluje laktační poradkyně Andrea Řepová. Nové mléko proto poradkyně doporučuje podávat minimálně týden, což je doba, po které je už možné hodnotit, jak dítě mléko přijalo a do jaké míry mu vyhovuje. Platí to u každé změny jídelníčku. Některým dětem však může přivykání na novou potravinu a způsob stravování trvat i déle. Okamžitá změna kojeneckého mléka je ale již zmíněnou častou chybou, které se mnoho maminek při prvních neúspěších a odmítání kojenců dopouští. „Změnu kojeneckého mléka by matka měla probrat s pediatrem,“ říká Andrea Řepová. „Maminky se občas před lékařem obávají přiznat, že mají s přechodem na kojenecké mléko potíže. Jejich obavy přitom vůbec nejsou na místě. Naopak. Pediatr dokáže lépe odhadnout, jestli dítě potřebuje více času, nebo jeho odmítání kojeneckého mléka pramení z jiných individuálních potíží. V případě, že se při přechodu na kojenecké mléko či příkrmy vyskytnou zdravotní potíže, jakými jsou např. průjem, krev či hlen ve stolici, zvracení, vyrážka apod., je vhodné další postup konzultovat s odborníkem,“ vysvětluje laktační poradkyně. Je tedy nutné dát dítěti dostatek času, aby si zvyklo nejen na novou chuť, ale v podstatě i na nový rituál krmení.
Matky se často domnívají, že jejich potomek nepřijímá a vyplivuje podávané mléko, protože mu nechutná, zkoušejí proto najít alternativní výrobek, který by mu zachutnal více. Problém však ve většině případů není v samotné chuti kojeneckého mléka, ale v návyku na mateřské mléko a prs. „Přestože jsou umělá mléka tomu mateřskému velmi podobná, nikdy jej absolutně nenahradí. Stejně jako lahev nenahradí mateřský prs. Pro dítě je přechod velkou změnou. Liší se strava samotná i způsob jejího podávání. S tím vším se musí miminko teprve sžít,“ říká Andrea Řepová. Střídání a experimentování v různých značkách a druzích mlék způsobí pouze to, že dítě nedostane šanci, aby si na některé z mlék zvyklo, a dříve či později zkrátka rezignuje a některé z mlék jednoduše přijme. To ovšem neznamená, že právě tato ‚konečná mléčná verze‘ je z hlediska výživových hodnot mléka pro dítě to nejlepší. „Časté střídání kojeneckých mlék může dítěti navíc způsobit již zmíněné zažívací potíže – nadýmání, zácpu či průjem. Přechod na kojenecké mléko je totiž rovněž změnou pro trávicí trakt, který v kojeneckém věku není ještě úplně zralý. Dítěti se změní frekvence vyprazdňování i forma stolice. Když má však dítě šanci zvykat si na mléko alespoň týden, všechny tyto změny probíhají postupně a bez rizika,“ uzavírá Andrea Řepová. ♥
Zvolte správnou savičku – savičky se vyrábějí z různých materiálů s odlišnou tvrdostí, je tedy potřeba zjistit, která dítěti vyhovuje nejvíce.
Vyzkoušejte, zda je velikost dírky v savičce optimální – dítě se musí při pití trochu namáhat, aby byl uspokojen jeho sací reflex. Tekutina by měla z lahve držené dnem vzhůru jen pomalu odkapávat, ne rychle kapat či dokonce téci pramínkem.
Zkoušejte různé polohy – některé děti preferují stejnou polohu jako při kojení, jiné naopak. Musíte zjistit, co vyhovuje právě vašemu dítěti.
Zapojte tatínka – mnohým maminkám pomohlo zapojit v přechodu na lahvičku tatínka. Není-li maminka v dohledu dítěte, snáze lahvičku přijme. S prvním podáním každé nové potraviny začínejte tehdy, když nikam nespěcháte a na krmení máte klid, případný stres dítě u maminky velmi dobře vycítí a příjem nové potraviny může bojkotovat.
Jak předejít syndromu první lahvičky?
Než začnete s podáváním stravy z lahvičky, seznamte dítě s novým předmětem (lahvičkou), aby si na něj zvyklo. Správná velikost lahve – měla by být úměrná věku a hmotnosti dítěte: – menší, objem cca 125 ml, ideální pro novorozence a malá miminka; – střední, objem cca 250 ml, vhodnější pro starší děti; – velká, objem cca 330 ml, vhodnější pro batolata. „Aby si dítě zvyklo a přijalo zpočátku odmítnutou potravinu, je nutné nabídnout mu ji minimálně šest až osmkrát.“