NA VĚKU ZÁLEŽÍ!
„Pro každé dítě je rozbití rodiny náročnou životní situací, se kterou se musí časem vypořádat. Rozhodující je věk dítěte, vztah, který s oběma rodiči má, a samozřejmě také okolnosti týkající se samotného rozvodu a následné rozvržení péče mezi rodiče. Každé dítě tím do určité míry ztrácí zakořeněný obraz rodiny jako primárního místa bezpečí, kde matka a otec žijí ve vzájemné harmonii. Představa dítěte o roli otce a matky a jejich vztahu se s jednotlivými fázemi vývoje mění, stejně tak vytváření vztahu k okolnímu světu. Všichni zúčastnění by proto měli reflektovat specifická období zrání – například do druhého roku separační úzkost a strach z odloučení, od dvou let období vzdoru a strach z cizích lidí,“ vysvětluje psycholožka Kristýna Horká a přidává k tomu několik rad, jak se k nevlastnímu dítěti chovat.
• Zjistěte si dostatek informací, zájmy dítěte, co má rádo – tato témata se vám jistě budou hodit. Nesnažte se dítě získat drahými dárky, drobnost mu udělá radost a získáte tím jeho pozornost.
• Pevnější vazbu si můžete vypěstovat skrze společné zážitky – sportovní aktivity a kulturní akce mohou být dobrým začátkem. Myslete na to, aby se všichni pobavili!
• Buďte přirozená, intriky vám úspěch nezajistí – navíc mají děti skvělý smysl odhalovat přetvářky a vaše nové Já nevydržíte předstírat příliš dlouho.
• Nesnažte se zaujmout místo matky – nechte tomu volný průběh, vztah si najde polohu, která bude vyhovovat vám i dítěti. Možná budete sama překvapena, jak důležitou se pro vás stane společnost partnerových dětí.
• Zpočátku vystupujte jako přítelkyně, kamarádka otce, ne vystavujte děti vašim intimnostem, na ty budete mít prostor za zavřenými dveřmi.
• Nikdy se nevyjadřujte o jeho matce ve zlém. Připomínky na její účet si nechte na později.
• Nikdy nestavte otce do situace, kdy si má vybrat mezi vámi a dětmi, zkuste si představit, jak byste jednala vy na jeho místě.
• Domluvte se s partnerem, ať prvotní zákazy dává nejprve sám.
• Nevlastní rodiče se někdy snaží až příliš, nečekejte zázraky – malý pokrok, také pokrok.
• Nenechte si od dětí všechno líbit. Stanovte si společně s otcem jistá pravidla a hranice, které by dítě nemělo překročit.
MOJE VERSUS TVOJE
Záškodník externí. Tak pojmenoval dítě partnera, žijící obvykle s matkou, PhDr. Petr Šmolka. Takové děti, právě proto, že s tatínkem nežijí, jej chtějí hlavně pro sebe. Může se pak stát, že v jejich přítomnosti partner ‚zapomíná‘ na vaše společné děti. Vy se cítíte odstrčená, je těžké přijmout fakt, že se dětem, které vídá tak málo, věnuje v danou chvíli víc. Možná je to ale ze strachu, aby jej nepřestaly navštěvovat. Otec má pocit, že jim musí něco vynahradit. Důležitá je komunikace. Mluvte s partnerem o věcech, které vás trápí. Snažte se muži porozumět. Buďte spravedlivá a ani v takových případech nepreferujte ty vlastní. Čas vám to jistě všechno v dobrém vrátí.