V dnešním zrychleném světě velmi často zapomínáme na mnoho podstatných a přitom zcela přirozených věcí. Stres střídá chaos a my pak nestačíme zírat, kam nás ten náš nasupený vlak dovezl...
Text: Eva Míková
Kam se vytratil dřívější kontakt člověka s přírodou a duchovnem? Kam se poděla úcta k předkům, starším lidem, fungující rodinné hierarchii, ale v neposlední řadě také k sobě samému? Kdo dnes hýří skutečnou pokorou, klidem a láskou bez věčných ‚ale‘?
Způsobem, který odpradávna pomáhá člověku nacházet v životě rovnováhu, je i hudba. Ať už se lidé báli blesků, rituálně odháněli neúrodu na polích anebo se snažili zalíbit jeden druhému, objevili přitom zvuky zahánějící napětí a probouzející naději. Vznikaly tedy první jednoduché nástroje a vokální party. Přidal se tanec a lidem se najednou žilo lépe.
Hudba jako symbol
Hudba vždy byla a je kouzelná, mocná a velmi důležitá součást všech kultur. Tohoto faktu si byli vědomi všichni a mnohdy hudbu zneužívali k vlastnímu prospěchu. Hudba a tanec se staly důležitou součástí kmene a jeho soudržnosti. Ale nemusíme chodit vůbec tak daleko do minulosti. To samé platí i dnes. Co jiného je například státní hymna než symbol soudržnosti národa?
Hudba léčí duši zevnitř
O tom, že hudba umí silně působit na naše smysly anebo dokonce léčit, se není třeba rozepisovat. V mnoha vyspělých zemích ostatně funguje léčba hudbou, tedy muzikoterapie, coby plně respektovaný typ léčby. Zosobněna je pak hned několika terapeuty na každou z nemocnic. Pojďme ale proniknout hlouběji do jejího nitra. Japonský badatel Masaru Emoto zachází ve svých teoriích ještě dál, protože tvrdí, že rezonance a harmonie je samotným základem života. Svou filozofii demonstruje na fotografiích krystalů vody. Ta je totiž velmi tvárná a reaktivní a je údajně schopna přijímat a nést informace. Vlivem skladby Mozarta při Emotových pokusech voda krystalizovala do krásných, pravidelně strukturovaných sněhových vloček, zatímco metal způsobil strukturu nepravidelnou. Zde je nasnadě připomenout fakt, že lidská bytost se skládá ze 70 % vody, zejména pak náš mozek. Je tedy dost dobře možné, že se hudba může podílet i na tvorbě lidské osobnosti.
Co tón, to jiný vliv
Určitě znáte jednotvárné meditační ‚ohm‘ nebo ‚aum‘. To vám nejen zklidní myšlenky, ale vibracemi i notně promasíruje celou oblast kolem páteře. Velmi pozitivní účinky mají zvláště hlubší tóny, protože nás jako by ukotvují. Ale pozor! Vlivem basů, zvláště pak v jejich moderním pojetí, jde tělo do obranné reakce. Začne vyplavovat mimo jiné hormon adrenalin, který člověka může přivést jak do extáze, tak k šílenství. Vysoké tóny naproti tomu povznášejí mysl. Jsou ale zase alergizujícím prvkem pro autisty nebo epileptiky. Jejich nositeli jsou často hlavně kovové nástroje.
Léčivé nástroje
Za příjemné a jaksi přirozené ladění nástrojů je považována frekvence o kmitočtech 432 Hz. Odborně řečeno je to počet kmitů za vteřinu, nebo chcete-li také určité napětí struny. Tzv. komorní A, jasně definovaný tón pro celý zbytek hudební vesnice, se nám ale od poválečné doby postupně zvýšilo až na 440 Hz. Česká filharmonie ladí své komorní A i na 442 Hz, což je pro představu hudebních nezasvěcenců vlastně o čtvrttón více. Proč? O tom by se dalo polemizovat. Předně jde prý o spontánní vyústění vývoje hudebních nástrojů, dnes technicky zdatnějších a trvanlivějších, schopných udržet ladně daný kmitočet, aniž by se z toho ladič i materiál nástroje strukturálně zhroutil. Ale nakonec je toto ladění údajně ‚dokonalejší‘. Říká se, že výše laděné tóny jsou údajně orientované více na mysl než na srdce a skutečné citové vnímání. Nuže, kdo ví? Na některých internetových stránkách s trochou píle dohledáte soubor různě laděných skladeb, a budete tak mít možnost je v klidu porovnat. Směle tedy do poslechu.
Binaurální rytmy
Při naslouchání své oblíbené hudby nezapomeňte ani na tzv. binaurální rytmy, což jsou údajně léčivě naladěné melodie postavené na úplně jiných kmitočtech, než s jakými jste se doposud seznámili. Jde o technologii, která pomáhá dosáhnout změněného stavu vědomí úpravou frekvencí mozkových vln. Výbornými pomocníky v terapii hudbou jsou kromě spousty audionahrávek samozřejmě také různé hudební nástroje. Nebojte se si nějaký takový pořídit a skamarádit se s ním. Některé jsou opravdu mazané a přitom velmi jednoduše použitelné. Při relaxaci je třeba výborný zvoneček Koshi, ‚dešťová hůl‘ nebo zpívající mísy a la Tibet. Za tyhle věcičky přitom neutratíte žádné horentní sumy. Někteří z nás navíc možná dodnes litují, že je rodiče v dětství nezapsali na lekce klavíru nebo houslí. Uvědomte si, že na tyto věci není nikdy pozdě. Stačí si najít dobrého lektora. Jde to však i bez nástrojů. Zkuste se na chvíli zastavit a jen v klidu naslouchat svému okolí. Každý přítomný okamžik má v sobě totiž svou vlastní píseň. Slyšíte šumění v korunách stromů? Zvuk řeky nebo vítr za okny? Zavřete oči, nastražte uši a objevte sami sebe a své léčivé tóny.