Amišové si zahráli ve filmu
V roce 1985 život amišů přiblížil film Svědek s Harrisonem Fordem, po kterém se výrazně zvýšil zájem turistů o návštěvu míst, kde žijí. Velkou sondou do života amišů byl také 77minutový dokument Lucy Walker z roku 2001, nazvaný podle období, kdy mladiství příslušníci této komunity dostávají možnost okusit všech svodů okolního světa. Snímek je portrétem čtyř mladých lidí, kteří se ve víru divokých večírků snaží najít sami sebe a zvažují, zda chtějí život strávit v komunitě, nebo jako běžní Američané.
Odkud se vzali?
V 16. století vznikla v Nizozemí a ve Švýcarsku skupina ANABAPTISTŮ, kteří odmítali křest novorozenců. Tvrdili, že novorozenci si ještě nemohou uvědomovat své náboženské přesvědčení, a proto by měli být pokřtěni až ve chvíli, kdy se sami rozhodnou. Skupina, ke které se hlásilo čím dál více přívrženců, byla považována za podvratnou a její členové byli pronásledováni, vězněni a mučeni. Právě před perzekucí pak mnoho z nich uteklo do Severní Ameriky. Tam se začali usazovat na přelomu 17. a 18. století. Pro vznik názvu AMIŠOVÉ (AMISH PEOPLE) existují dvě vysvětlení. Může jít o odvozeninu ze jména zakladatele sekty JAKOBA AMMANNA či ze slova AMEN. Amišové neklejí, nesmějí volit, nechat se očkovat, odmítají násilí a vojenskou službu. Mluví německým dialektem, takzvanou pensylvánskou němčinou, ale ve školách se vyučuje anglicky. Ještě v roce 1998 jich v USA a Kanadě žilo něco kolem 130 TISÍC, dnes je jejich počet dvojnásobný.
Móda zůstává
Oblékají se podle předepsaných pravidel a v šatníku se odráží také jejich životní filozofie: skromnost, pokora, jednoduchost. Muži na sobě mají nejčastěji černé kalhoty a šle, jednobarevnou košili a černou vestu. Téměř nikdy je neuvidíte bez klobouku s širokou krempou. Nechávají si narůst plnovous, ale rozeznáte je podle rodinného stavu. Ti ženatí mají místo mezi nosem a horním rtem pečlivě vyholeno, tedy nemají knír. Ženy si oblékají jednobarevné šaty dlouhé až na zem, bez knoflíků, to už je přílišný luxus. Oděv zdobí pouze černá zástěra. Neprovdané dívky si na sebe v neděli berou bílou. Velký šatník rozhodně nepotřebují. Obvykle jim stačí čtvery šaty: jedny na práci, druhé na běžné chození, třetí sváteční a čtvrté rezervní. Málokdy je uvidíte bez čepce, pod kterým ukrývají dlouhé vlasy. Ty si nikdy nestříhají.