POZNEJ SVÉHO SNOBA

Zcela odmítají výrobky, jejichž název nezačíná slůvkem bio. Za jediný přijatelný způsob, jak strávit dovolenou, považují několikaměsíční cestu na opačnou stranu zeměkoule... Demaskujte poznávací znamení novodobých snobů!

Text: Klára Doubková

 

Ještě donedávna stačilo zkoumavě převalovat v ústech doušek zlatavého moku a pak zamumlat znaleckou větičku o vinné révě z jižního svahu – a už jste se mohli směle zařadit mezi vinařské snoby. A nebo jste investovali několik měsíčních platů do koupě luxusního páru bot (co na tom, že jsou o číslo menší, pro krásu se přece musí trpět!) či miniaturní kabelky, která o několik nul přesahuje vaše finanční možnosti, a obdiv zapřisáhlých snobů byl takřka zaručen... Dnes však už dávno ne jsou jejich doménou jenom restaurace s horentními cenami či značkové butiky s luxusními hadříky. Proniknout do novodobého snobismu podle posledních trendů vyžaduje mnohem větší rafinovanost!    

 

Bio-snob    

bio bavlny pere samozřejmě v bio prášku, doma má zhruba deset různých nádob na tříděný odpad a citelnou část svého příjmu věnuje na záchranu velrybí populace. V obchodě ignoruje veškeré pochutiny, na nichž se neskví obří nápis bio (do obyčejného obchodu však vkročí jen v nejvyšší nouzi, například v případě, že mu právě došlo naklíčené mungo – jinak ze všeho nejradši nakupuje ve zdravých potravinách nebo ve fair-trade obchůdku). Na nesmělou zmínku, že jste na služební cestu vyrazili autem, reaguje zdviženým obočím a vyčítavou připomínkou typu: „A to ti vážně nevadí, jakou uhlíkovou stopu necháváš na téhle planetě?“ Přivádí vás k šílenství věčnými poznámkami na téma, kolik chemických škodlivin obsahuje vaše barva na vlasy, oběd, který máte právě na talíři, nebo vzduch, který dýcháte.    

Jak na něj:      

Nechte se od něj v něčem inspirovat, ‚ekoterorista‘ totiž často překypuje bohulibými nápady a vyzařuje pozitivní energii. Pokud vás však začne zahrnovat litaniemi o vaší bezohlednosti k životnímu prostředí, zarazte ho hned na začátku. Vysvětlete mu, že se o ochranu přírody staráte způsobem, který vy sami považujete za smysluplný, a že nikomu nehodláte skládat účty.   

 

 

Gurmán fanatik  

Hájemstvím moderního gurmánského snoba už nejsou výhradně luxusní restaurace (v každé z nich se najde nějaký detail, který mu NESNESITELNĚ vadí), jako spíš jeho vlastní kuchyně. V ní si pak (samozřejmě z prvotřídních ingrediencí) vytváří dokonalá kulinářská veledíla přesně podle originálních receptů. Dokonale se orientuje v orientální kuchyni a s kokosovým mlékem zachází s udivující samozřejmostí. Zároveň je na slovo vzatým odborníkem přes italské speciality a ke snídani akceptuje pouze vlastnoručně upečené či (v krajním případě) z Francie dovezené pečivo.   

Jak na něj:    

Když vás pozve na večeři, vaše chuťové buňky čeká nebeský zážitek. Pokud však některou z lahůdek budete chtít zkombinovat s potravinou, která se k ní dle gurmánského desatera nehodí, nebo se dopustíte jiného kulinářského prohřešku, váš hostitel vás doslova probodne pohledem. Vysvětlete mu, že si jeho znalostí a umu vážíte, ale že máte dokonalý požitek z jídla spojený především s příjemnou atmosférou. A k ní patří i svoboda sem tam se dle vlastního uvážení prohřešit proti zásadám zkušených kulinárních znalců.     

 

Zběsilý cestovatel  

Severní Afriku procestoval na prvním stupni základní školy a jihovýchodní Asii zná jako své boty (nebo spíš pohorky!). Miluje nepřístupná místa, kde se teploty pohybují buď padesát stupňů pod nebo nad nulou, a k smrti rád dává k dobru svoje zážitky z cest. Jediné pořádné hory jsou podle něj ‚osmitisícovky‘, za svého nejlepšího kamaráda považuje domorodého šerpu z Himálají. Takové jsou základní poznávací znaky zapáleného cestovatele dobrodruha. Vedle něj se však nezávisle vyvinula i zjemnělá odrůda cestovatelského snoba, který každou volnou chvíli tráví v pětihvězdičkových hotelích, jež jsou pár metrů od exotické pláže s bílým pískem. Jedno však mají oba dva druhy posedlých cestovatelů společné – nad vaší dovolenou na chalupě poblíž jihočeského rybníka opovržlivě ohrnují nos a při každé příležitosti se vás s lehkým despektem vyptávají, kdy konečně hodláte podniknout nějakou ‚pořádnou cestu‘.   

Jak na něj:  

Horlivý cestovatel s vypravěčským talentem bývá výborným parťákem na dlouhé zimní večery, jeho historka z posledního výletu se totiž nezřídka protáhne na čtyři a půl hodiny. Časem vám však zpravidla začne naznačovat, že váš život není a nebude kompletní bez cesty do tropického pralesa či sibiřské tajgy. Odpálkujte ho větou, že je pro vás hlavní váš vnitřní zážitek z cestování. A ten si můžete klidně pořídit i v českých luzích a hájích.

Kategorie: