Máte nevysvětlitelnou slabost pro pohádkové příběhy zakončené obligátním happy endem? Pak vás možná potěší, že jsou v nich zakódované hluboké psychologické pravdy, které se dají využít i při psychoterapii.
text: Klára Doubková
Trávíte dlouhé zimní večery na gauči pod teplou dekou sledováním pohádek? Nejedná se jen o útěk před realitou do světa pohádkových bytostí. Během slastného lenošení před televizní obrazovkou nevědomky pečujete o svůj duševní rozvoj! Podle některých interpretací jsou v pohádkách zašifrované hluboké významy, které odhalují tajemství lidské duše. Ne nadarmo patří právě pohádky vedle mýtů a bájí mezi nejstarší literární útvary vůbec...
Potlačené úzkosti
Studiem pohádek byl posedlý už zakladatel psychoterapie Sigmund Freud. Podle něj se v pohádkových příbězích odráží obsah naší mysli, který se snažíme podvědomě potlačovat. V jedné ze svých prací popsal příběh muže, v jehož snech se opakovaně objevoval vlk nápadně podobný vlkovi z Červené Karkulky. Freud v něm odhalil projev úzkosti, kterou si tento muž odnesl z dětství. Stejně jako Freud se i řada dalších psychologů domnívá, že jsou v pohádkách skryté rafinované symboly hlubinných psychických procesů.
Zdroj lidové moudrosti
Slavný švýcarský psycholog Carl Gustav Jung prý jednou prohlásil, že každý, kdo provede výklad nějaké pohádky, by si měl vzápětí po této náročné akci naordinovat týdenní dovolenou. Došel k názoru, že pohádky jsou založené na takzvaných archetypech – to jsou zkušenosti, které lidstvo nashromáždilo během svého vývoje a uložilo je do své kolektivní paměti. Proto taky pohádky z různých koutů světa obsahují podobné postavy a zápletky. Příběhy hemžící se nadpřirozenými bytostmi se dají podle některých odborníků využít i k léčení pacientů během psychoterapie a navíc sehrávají důležitou roli ve zdravém psychickém vývoji dětí.
Pohádkové macechy
Klasické pohádky nás hned po počáteční frázi ‚bylo nebylo‘ většinou hodí přímo doprostřed neutěšené rodinné situace. Kladní hrdinové, Sněhurkou počínaje a Popelkou konče, čelí ústrkům svého okolí. Na vině je většinou nevlastní matka či nevlastní sourozenec – ono slůvko ‚nevlastní‘ jako by zdůrazňovalo, že vztahy mezi rodiči a dětmi by měly vypadat úplně jinak. I ve skutečné psychoterapii se často ukáže, že za naším pošramoceným sebevědomím či určitými vzorci chování ve skutečnosti vězí rodinná traumata. Pokud se podaří tyto faktory vystopovat a pochopit, často se projasní i naše současné problémy.
Tajemný les
Pohádkoví hrdinové často bloudí bujnou vegetací – ať už se jedná o hluboký les jako v případě Červené Karkulky, nebo o trnité keře, jimiž se musí prodírat potenciální zachránce Šípkové Růženky. Tyto nepřátelské porosty podle některých výkladů symbolizují negativní emoce, jimž v těžkých životních obdobích často podléháme – třeba vztek, smutek nebo rezignaci. Až poté, co se z nich vymotáme a zkrotíme je, se nám otevře cesta k vnitřnímu štěstí.
Černá magie
Podobnou roli hrají i záporné nadpřirozené postavy – zlé sudičky, čarodějnice či vyslanci pekla, kteří jsou nezřídka zapletení s černou magií. Mnozí klienti psychoterapeutů popisují své problémy větou „pohybuju se v začarovaném kruhu“ nebo „mám pocit, jako bych byl zakletý“... Tyto pohádkové nestvůry tedy zastupují negativní vzorce chování či myšlenky, kterým jsme v určitém životním období podlehli a dostali se do jejich vleku. Jeden příklad za všechny – pokud jste právě single, neustále si v duchu opakujete „nikdy nenajdu toho pravého“ a věčně se tváříte utrápeně, není divu, že se k vám nápadníci zrovna dvakrát nehrnou. Vy v tom patrně vidíte důkaz toho, že jsou vaše negativní předpoklady založené na pravdě, a onen pověstný začarovaný kruh se uzavírá. Stačí však jen zrušit tohle ‚prokletí‘.
Happy end na dosah
Jak nás však poučují vesměs šťastné konce lidových pohádek, každé ‚zlé kouzlo‘ se dá za určitých okolností zrušit. A pohádkové příběhy nám dávají i jasný návod, jak toho dosáhnout – odvahou, trpělivostí a aktivní snahou... Hloupý Honza musí slézt ze své pece a vydat se hledat štěstí, princové zase v potu tváře bojují o své princezny se stohlavou saní a Jeníček s Mařenkou vymyslí chytrou lest na svou věznitelku. Zrovna tak se můžete snažit i vy měnit strategie svého chování a pátrat po pravých příčinách svých trablů. Což může být ve skutečnosti mnohem náročnější než boj s drakem, který podstupují pohádkoví superhrdinové. Pohádky vám vzkazují – snažte se za svoje štěstí bojovat všemi způsoby, i když třeba zatím leží někde v nedohlednu za devatero horami a devatero řekami. Jednou se k němu propracujete.