Panický strach z chyb
Dalším prubířským kamenem perfekcionisty je způsob, jak se umí, nebo spíš neumí vyrovnat s chybami. V jeho fantazii naroste každá nepatrná chybička, které se dle svého mínění dopustil, do obludných rozměrů. Jeden překlep či malé přehlédnutí v práci mu často způsobí bezesné noci plné výčitek a sebeobviňování. Nedokáže totiž přijmout fakt, že určité procento chyb je nutným vedlejším produktem každé činnosti a že ono chronicky známé rčení „chybami se člověk učí“ má skutečně své opodstatnění. Proti dalším potenciálním omylům se zoufale brání tak, že po sobě donekonečna kontroluje všechnu vykonanou práci a věčně váhá s jejím odevzdáním. Jenže naučit se smířit se s občasnou chybou je ve skutečnosti mnohem efektivnější než nereálná snaha už nikdy žádnou neudělat.
Pracovní plusy a minusy
Na první pohled by se mohlo zdát, že je perfekcionista pro zaměstnavatele hotovým požehnáním. Získat posilu pracovního týmu, která sama na sebe klade maximální požadavky a nepočítá hodiny přesčasů, vypadá jako neskutečné terno! Jenomže ve skutečnosti má perfekcionistův vztah k práci nejedno úskalí, jak může potvrdit každý, kdo někdy pracoval bok po boku s nezdolným aspirantem na dokonalost. Tuhle zkušenost udělala například i třicetiletá grafička Jana: „Moje bývalá kolegyně neskutečně bazírovala na detailech. Výsledkem bylo, že jsme společnou práci odevzdávaly jako poslední. Navíc měla i na mě stejně vražedné požadavky jako na sebe a vůbec nechápala, že chci večer trávit s manželem a dcerou a ne vysedávat nad prací. Naše konflikty byly čím dál častější, a tak jsem nakonec radši přešla do jiného oddělení.“
Vnitřní rodič
Perfekcionismus mívá často svůj prapůvod v dětství. Pokud vás rodiče oceňovali jen v případě, že jste domů donesli třikrát podtrženou jedničku s hvězdičkou, a věčně vás zásobovali větami typu: „Podívej se na sousedovic Marušku, ta je ve všem lepší než ty!“ – není divu, že se dodnes snažíte v hloubi duše vyhovět těmto maximalistickým požadavkům. Pokud ale nakonec dokážete vystoupit z bludného kruhu a umlčet svého ‚vnitřního rodiče‘, který vás věčně žene k vyšším a vyšším výkonům, ušetříte si spoustu trápení a zbytečně vydané energie.
Terapie pro Perfekcionisty
Pokud jste sami v sobě rozklíčovali určité sklony k perfekcionismu, pokuste se na této složce své osobnosti zapracovat. Až vás příště posedne touha vylepšovat nějaký detail donekonečna a připravit se tím o veškerý volný čas, položte sami sobě otázku, jestli vám skutečně záleží na téhle drobnosti víc než na vaší celkové spokojenosti a duševní pohodě. A až se vám příště něco povede, ať už půjde o tříchodový nedělní oběd nebo o skvěle odehraný tenisový zápas, dopřejte si nějakou drobnou odměnu – v podobě půlhodinky slastného lenošení, lístku do kina nebo vašeho oblíbeného laku na nehty. Tím se naučíte svou práci považovat za dovršenou a uspokojivě vykonanou, namísto toho, abyste na ní donekonečna hledali drobné defekty. Perfekcionisti mají při snaze o změnu životního přístupu jednu velkou výhodu – pokud svou úpornou snahu o do konalost nasadí do boje proti samotnému perfekcionismu, mají už nejmíň z poloviny vyhráno!