Láska kvete v každém věku
S platonickou láskou máme zkušenost prakticky všichni. Vždyť která z nás ve školních škamnách nepropadla zoufalé zamilovanosti do studentíka z vedlejší třídy s neodolatelně modrýma očima? Dětská láska zatím nepoznamenaná sexualitou se často přetaví ve velmi příjemnou vzpomínku na zamilovanost v její ryzí podobě. Další návaly citu v této podobě se často dostavují v teenagerovském věku, kdy jim už konkurují první skutečné vztahy s vrstevníky. Platonická láska však kvete v každém věku a to i během ‚podzimu života‘. Chronicky známý je například příběh stárnoucího Johanna Wolfganga Goetha, který se během svého pobytu v Mariánských Lázních bezhlavě zamiloval do mladičké Ulriky von Levetzow, od níž ho dělil rozdíl pětapadesáti let. Díky jejímu odmítavému postoji jejich vztah zůstal ve zcela platonické rovině.
Paralelní životy
"Prožívám intenzivní platonickou lásku k jednomu zpěvákovi. V jednu dobu to ohrožovalo i můj vztah, protože jsem byla tak moc zamilovaná do celebrity, že mi můj partner najednou nebyl dost dobrý. To naštěstí pominulo. Platonická láska sice trvá, ale už jsem se dokázala z oblak snést zpět na zem a uvědomit si, že můj chlap z masa a kostí je prostě ten, ke kterému patřím,“ popisuje svou virtuální love story s celebritou šestadvacetiletá účastnice jedné internetové diskuze. A jedním dechem dodává: „Jsem z toho dost špatná. Na ženskou od rodiny mi to nepřipadá normální.“ Láska, která nekončí ve slastném orgasmu, ale omezuje se jen na svou duševní podobu, se vás může zmocnit prakticky v kterémkoli věku a výčitky svědomí nejsou na místě. V některých životních situacích pro vás může znamenat ventil, s jehož pomocí na chvíli prcháte před reálnou podobou svého života, který ne vždy vypadá přesně podle vašich představ.
Múza básníků
Psychologové tvrdí, že potřebu úniku k platonické lásce mívají častěji ženy než muži, snad proto i nepoměrně častěji sahají po romantickém čtivu či po zfilmované podobě růžové knihovny. A při zběžném prolistování kterýchkoli dějin umění či literatury se můžete přesvědčit o tom, že do ‚ohrožené skupiny‘ patří i umělci. Bez platonické lásky by nevznikla největší díla světové literatury! Italský básník Francesco Petrarca věnoval většinu svých slavných sonetů šlechtičně Lauře de Noves, kterou znal nanejvýš od vidění a která byla provdaná za jiného muže. Podobný příběh prožil také další italský klasik, spisovatel Dante Alighieri. Beznadějně se zamiloval do Beatrice Portinari, kterou spatřil jen dvakrát v životě (a poprvé dokonce ve věku pouhých devíti let). Dáma jeho srdce se rovněž provdala za jiného a zemřela ve věku pouhých 24 let. To ovšem Dantemu nebránilo v tom, aby i nadále psal básně na její počest, které pak vydal v dílku Nový život.
Vzdušné zámky
Možná, že i do vašeho života přináší trocha platonických citů závan svěžího větru... Jde jen o to, aby se nejednalo o pustošivou vichřici, která rozmetá váš reálný život jako domeček z karet.
Platonická láska sice může být vítaným zpestřením nudné rutiny, ale pokud se stává hlavním smyslem vašeho bytí, možná je na čase přehodnotit své priority a začít hledat reálnější zdroje pozitivních pocitů. Jestliže tak ráda unikáte do světa ideální lásky a trvale investujete city do člověka, s nímž nesdílíte každodenní povinnosti, pravděpodobně máte očekávání, která svět kolem vás prostě není schopný naplnit... A milostné vzdušné zámky to za vás bohužel nevyřeší.