Krásnějších kamenů, než jsou diamanty, na světě není. Důvodů, proč jsou zrovna tyto drahokamy považovány za tak výjimečné, je ale víc. Zbožňují je nejen milovníci marnivých šperků, ale i vědci či ekonomové. Hned vám řekneme proč.
Text: Zdenka Tomis
Diamanty nejsou žádným novodobým objevem, znali je naši předkové před stovkami let a už tehdy si moc dobře uvědomovali jejich výjimečnost. Plinius, římský přírodovědec, který žil v prvním století našeho letopočtu, popisoval diamanty jako ‚nejcennější nejen z cenných kamenů, ale ze všech věcí na světě‘. Ekonomové vám řeknou, že diamanty jsou tou nejlepší investicí. Jen máloco se totiž může chlubit tak dlouhodobě stabilním růstem ceny. Další výhodou pak je, že obrovské množství peněz uložíte do několika malých kamínků, které nabízejí velmi jednoduchý a nenápadný transport. Navíc neexistuje žádný zákon, který by vás nutil přiznat, že nějaké diamanty vlastníte.
Piaget
Piaget
Poklad z hlubin země
Pravé diamanty jsou ryze přírodní látky, které mohou vznikat jenom asi 120 až 190 kilometrů pod zemským povrchem a nikde jinde. Jejich vznik totiž vyžaduje extrémní teploty i extrémní tlak a krystalizují během sopečných erupcí. Díky nim se mohou dostat na povrch země a klidně i v malých říčkách odcestovat až tisíce kilometrů od svého původního zdroje v zemi. Někdy cestují až do moře a zůstávají na dně oceánu. Ty nejkvalitnější diamanty byly nalezeny v proslulých indických řečištích a v současnosti patří mezi nejbohatší naleziště místo vzdálené asi 160 kilometrů od pláží Namibie. Spousta odborníků se domnívá, že také Antarktida může být diamantů plná, mezinárodní úřady tu však dolování zakazují. Další fascinující vlastností diamantů je jejich tvrdost. Jsou tak tvrdé, že je můžete poškrábat jedině jiným diamantem. Tedy i na to, aby se ze surového diamantu mohl stát krásně obroušený briliant (tak se říká opracovanému diamantu), potřebujete stroj, na jehož konci je další diamant, nic jiného si s tímhle kamenem zkrátka neporadí.
Trik s barvou
Diamanty obyčejně bývají bílé. Jsou totiž jediným drahokamem, který je tvořený pouze jedním chemickým prvkem, a sice uhlíkem. To je mimochodem další důvod, proč jsou z těchto kamenů vědci tak nadšení. I diamant ale může obsahovat nepatrné množství (asi 0,05 procent) stopových prvků, které však mohou kompletně změnit barvu diamantu. Například přítomnost boru změní klasickou bílou barvu na modrou. Jako jediný drahý kámen se diamant vyskytuje ve všech možných barvách. Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu kamene. Například bílé diamanty s odstínem žluté nebo hnědé bývají levnější, zatímco růžové, červené, sytě žluté nebo modré diamanty patří k těm nejcennějším. To je také důvod, proč se barva někdy uměle upravuje – ať už přibarvuje, či naopak bělí. Není to nic špatného, pokud jsou tedy označeny jako upravené a prodejce vám to nezkouší zatajit.
Altman
Chaumet
Britský rekordman
Barva však není jediným faktorem, který určuje, kolik bude diamant stát. Závisí ještě na hmotnosti kamene, která se udává v karátech, také na čistotě (jenom asi dvacet procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu k tomu, aby se daly využít ve šperkařství), posledním faktorem ovlivňujícím cenu je brus, tedy způsob, jak precizně je briliant vybroušen – v ideálním případě má mít 57 vybroušených plošek. Vůbec největším, a tedy nejvzácnějším nalezeným diamantem byl Cullian objevený roku 1095 v Jižní Africe a vážící přes tři tisíce karátů (více než šest kilogramů). Byl rozdělen na devět menších diamantů, ten největší a nejznámější možná znáte pod názvem Hvězda Afriky a je vystaven v londýnském Toweru. Je totiž součástí britského královského žezla.
Padělky diamantů?
Všechno, co je krásné a drahé, zkouší člověk napodobit a hledá způsob, jak se k tomu dostat s co nejmenším úsilím a co nejmenším obnosem peněz. Ani diamanty nejsou výjimkou, proto se už od padesátých let minulého století vyrábějí také uměle. Nemusíte ale mít strach, že byste si snad jednou místo originálu koupili šperky vytvořené z uměle vyrobených drahokamů. Uměle vyrobené diamanty se totiž používají především v průmyslu na výrobu nejrůznějších obráběcích nebo řezných strojů. Na druhou stranu se může stát, že pokud si budete chtít šperky s diamantem koupit od neověřeného prodejce, půjde o zcela jiné kameny. Nejste-li totiž odborník, pouhým okem poznáte pravý diamant jen těžko. Případně může být diamant sice pravý, ale pokud bude třeba zasazený do prstenu, na první pohled si ani nevšimnete, že má puklinu, je naštípnutý nebo má nerovnoměrnou barvu. Proto je lepší takové šperky nakupovat výhradně jenom v osvědčených šperkařstvích a vždy se ujistit, že ke kameni dostanete i certifikát, který zaručuje jeho pravost. Mimochodem, tento certifikát ověřuje také původ diamantů a získají ho jen ty kameny, které nepocházejí z válečných oblastí. Pak se nemusíte bát, že kvůli vašemu šperku byl někdo zabit či zmrzačen.