Osobitá žena s vlastním módním výrazem a do detailů dotaženým stylem? Jistě, řeč je tu o úspěšné návrhářce gábině páralové, která nám odtajní něco ze své tvůrčí dílny i osobní pohled na módní svět.
Jste uznávanou módní návrhářkou, nosíte jen své modely?
Svoje věci mám ráda a ráda je i nosím. Vybírám si většinou modely z běžných kolekcí, které navrhnu do obchodu. Jsou to modely navržené tak, abych je sama chtěla nosit. Protože je snadné zapadnout do zaběhlých kombinací, přemýšlím o lidech, které znám nebo které jsem potkala, a snažím se je ve svých představách obléci. Ty představy mi pomáhají navrhnout jiný styl oblečení, než by se hodilo k typu člověka, jako jsem já. Při tom mi pomáhá kontakt se zákaznicemi, inspirují mne. Někdy si model načrtnu přímo v obchodě, pak jej ‚strávím‘ a následně vycizeluji. Nápad rozvinu do více možností, zkouším si jej představit z více stran.
A kde podle vás nakupují ostatní módní návrhářky?
Někdo obléká zásadně své modely, někdo je kombinuje s kupovanými, což mi připadá zajímavější varianta.
Podle čeho si jednotlivé kusy oblečení vybíráte?
Protože jsem emotivní člověk, záleží většinou na mém rozpoložení. Potřebuji se cítit komfortně a pohodlně. Protože hodně cestuji, uvítám věci nemačkavé a kvalitní.
Díváte se i na cenu modelů?
Protože rozeznám materiály, rozeznám kvalitu. Sleduju zároveň i zpracování. Zajímá mě taky nápad a lehkost. A samozřejmě i to, jak v tom vypadám. Měly bychom si občas dopřát ten luxus a udělat si radost i dražším mode - lem, pokud se nám skutečně líbí. Když si z takových malých radostí poskládáte některé dny, hned se vám pak lépe dívá na svět. I když je to věc hmotná, ve správný čas duši rozzáří a potěší.
Kde berete inspiraci, co pro vás bývá impulzem ke vzniku nového modelu?
Inspirace je všude kolem. Třeba příroda je taková bezedná studnice nápadů. V poslední době se mi však stává, že mne stále častěji inspirují zákaznice. V obchodě mám vždy pár extravagantních kousků z kolekce určené na přehlídku nebo focení. Když přijde zákaznice, která právě po něčem takovém touží, modely s ní vyzkouším. Někdy stříhám, pářu (tomu se pak smějeme, že opravdu jsem se svým jménem Páralová trefila, nomen omen), sešívám, špendlím a zase znovu zkouším. Přetvářím, vymýšlím... Sleduji, jak se zákaznice hýbe, jak na ní model pracuje, všímám si střihu a i toho, když si zákaznice model omylem obleče opačně. Kolekci pro jaro 2012 jsem třeba vytvořila z několika skic, které jsem rozpracovala a pak si nastříhala pruhy látek a různě je aplikovala na jednoduché šaty. Jak mi látka padala a třeba i přes uvolněné špendlíky, kreslila jsem a rozmyslela varianty.
A jak probíhá proces od nápadu po hotový model?
Záleží, jestli navrhuji model na přehlídku, model do obchodu, model na objednávku či zakázku. U každého je pak proces jiný. Pokud si vyberu jako příklad model na přehlídku, tak prvotním impulzem je nápad, myšlenka, kterou mám zaznamenanou ve skice. Vybírám látky, zvažuji vlastnosti materiálů. Jestli mi materiál dovolí to, co po něm chci, anebo naopak chci využít jeho vlastností k netradičnímu pojetí použití.
Jak vypadá den módní návrhářky?
Záleží, jak který den. I když si dny pečlivě plánuji, aby ani půlhodina nepřišla nazmar, může se stát, že se protáhne pracovní schůzka, nestihnu dokreslit skici, hledáme se navzájem s dodavatelem látek, který nemůže přijet do centra a zlobí se na plné parkoviště a pěší zónu, dodavatel zipů z Anglie chce upřesnit barevnici, daňovému poradci chybí můj podpis, nesvítí světla ve výloze, nefunguje topení, atd., atd. Všechno je jinak... Nebo se vám miminko kromě jednoho kakání pokaká ještě jednou anebo se rozhodne, že se zrovna chce prospat.
Lze vůbec skloubit tak náročnou profesi s rodinou a malým dítětem?
Lze. Chce to trpělivého muže, šikovné pomocné ruce a výborné plánování. Je to ale boj.
A děti – jak je budete oblékat?
Valentýnce říkají odmalinka chlapečku. Takže Valentýnka je růžová, červená a pokud možno v šatičkách. A zvažuji píchnutí oušek. Ale k tomu musím posbírat informace, kdy a jak...
Nezneužívají vaše kamarádky toho, že se přátelí s módní návrhářkou?
Nezneužívají. Jen si chodí pro rady.
