Tato metoda osobního rozvoje zažívá v posledních letech vskutku nebývalý boom. Jakým způsobem pátrá po prapříčinách stále se opakujících pracovních nebo milostných karambolů?
Text: Klára Doubková
Je to způsob, jak jednoduše a účinně řešit nejrůznější problémy, které se týkají práce, vztahů, zdraví nebo třeba i váhy,“ shrnuje základní definici rodinných konstelací do jedné jediné věty lektorka Ida Keltnerová. Konstelace původně vznikly jako terapeuticko-duchovní pomoc pro lidi, kteří řešili trable týkající se především rodinných vztahů. Vyvinuly se v 80. letech minulého století z psychodramatu, a to zejména díky německému psychoterapeutovi a duchovnímu učiteli Bertu Hellingerovi. „Existují i systemické konstelace, které se věnují širším kolektivům, jako je třeba pracovní tým nebo dokonce celý národ. Takové systémy pracují na podobném principu jako hodinový stroj, jehož kolečka se navzájem ovlivňují,“ nastiňuje Ida další možnosti této populární metody. „Stejně tak funguje i systém našeho rodu.“
Proudění energie
Naše problémy mívají často kořeny mnohem hlouběji, než kam jsme schopni dohlédnout. „Podle pozorování Berta Hellingera to bývá dokonce až sedm generací zpátky. Každou rodinou doslova tečou příběhy předků... Když v rodině plyne energie lásky a moudrosti, vše funguje tak, jak má. Volné proudění energie ale často přeruší bolavé příběhy, jako je ztráta majetku, rozchod nebo smrt dítěte – někomu je nespravedlivě ublíženo nebo je z rodiny vyloučen a podobně. Když si člověk bolest svým způsobem neprožije a nevyrovná se s ní, pokud křivda není napravena a nejsou narovnány pokřivené vztahy, vytváří se určitá nerovnováha, která může přetrvat až do dalších generací,“ popisuje lektorka rodinných konstelací kořeny mnoha bolestivých problémů. Klasický případ tohoto typu je nevěra. „Když má muž nemanželské děti, o nichž rodina neví, může se stát, že ve stejném vzorci nevědomky pokračuje i jeho syn nebo dcera, která se naopak stane milenkou ženatého muže. Až ve chvíli, kdy se původ ní nemanželské dítě ‚odtajní‘, se celá situace projasní a dojde k narovnání vztahů v celé rodině. Pak například dcera už nemusí svým způsobem života upozorňovat na tuto nerovnováhu v rodinném systému, kdy byl jeden jeho člen (nemanželské dítě) zatajen a vyloučen ze systému, a může si místo ženatého muže najít plnohodnotného partnera,“ uvádí Ida Keltnerová jeden z příběhů, s nimiž se ve své praxi setkává.