Pozor na aquaholismus
Jejich doporučené 3 litry vody denně jsou označovány za aquaholismus. Pití velkých kvantit vody se stalo velkým trendem v mnoha zemích. S aquaholismem má problém také britská běžkyně Kate Mori, která zkolabovala při maratonu, protože vypila tolik vody, že jí z toho otékal mozek. Nyní Mori dělá osvětu proti přehnanému pití vody. Podle studie antiaquaholistů, profesora Stanleyho Goldfarba a Dana Negoianua z Pensylvánské univerzity, neexistuje žádný vědou podložený důvod, aby se zdravý člověk v mírném klimatickém pásmu nutil vypít denně dva a více litrů tekutin. Já jsem ale při popíjení dvou litrů denně přišla o své kruhy pod očima. Je třeba říct, že budeme potřebovat víc podložených studií, co se týče konzumace vody. Chápu, že se syrové veganství zdá většině lidem jako moc drastický životní styl. Ale když máte tolik nadšenců, kterým to naprosto změní život, musí přeci na tom něco být – přes nadváhu po chronická onemocnění, zažívací problémy, špatnou pleť, depresi a sportovní výkon, většina z nich má skvělé výsledky.
Já jsem měla dlouhou dobu střídavé fáze naprosto zdravého stylu života, pak jsem jen trochu povolila a už jsem se vezla na donutkách a těstovinách. Jednou jsem tři týdny jedla pouze ovoce a zeleninu. Syrové veganství mi prospívalo, cítila jsem víc energie, moje pleť byla čistá, neměla jsem zažívací problémy.
Neurosis čokolozis
Bohužel (nebo bohudík?) je jídlo spojené s emocemi. Pokud chce člověk zhubnout nebo změnit své jídelní zvyky, musí zjistit, v jakých situacích sáhne po Fidorce nebo spořádá celý Uherák s pěti rohlíky. Já jsem byla ‚neurosis čokolozis‘. Když jsem byla nervózní, sáhla jsem po sladkostech. Stres, bez ohledu na to, odkud pochází, zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu. Zvýšení kortizolu zvyšuje chuť na sladké a mastné jídlo. Nejlepším řešením by samozřejmě bylo nedostávat se do stresových situací. Ale často to není jen v našich rukou.
Také máme určité situace spojené s jídlem. Já třeba výlety s chlebíčkem se šunkou a jablkem, lety s belgickou čokoládou z duty free, káva a donutek k snídani v práci a zákusek s kamarádkou. Studie amerických psychologů Mary Howland a Jeffreyho Manna ukazuje, že vaši přátelé ovlivňují vaše stravovací návyky více, než si myslíte. Moje nejlepší kamarádka Mia jí zdravě, jen trochu zlobila, když jsme dřív šly na dortík a horkou čokoládu. Když jsem jí řekla, že chci žít zdravěji, nebyl to pro ni problém. Teď se spolu cpeme v bio restauraci One Lucky Duck, tady v New Yorku. Krémové zákusky tu hledáme marně. Místo toho baštíme bezlepkové veganské dezerty bez cukru. K mému překvapení mi vše chutná. Neříkám, že dále nejsem v hloubi masožravka nebo že jednoho krásného odpoledne nezatáhnu chudáka Miu opět na dortíček a horkou čokoládu. Zatím mi však vyhovuje se snažit jíst zdravě a doufat, že jednoho dne se zdravý styl života stane mou nezaměnitelnou součástí jako dříve svíčková s knedlíky. Jaká je vaše cesta ke zdravé životosprávě, jaké máte typy na jednoduchou změnu? Napište mi na terkanyc@gmail.com.