Museli byste žít na jiné planetě, abyste nikdy neslyšeli, že moc solíme, a škodíme tak svému zdraví. Lze však žít zcela bez soli? Jako u všeho i u soli platí – všeho s mírou.
Minerální látky jsou pro tělo stavebním materiálem. Řídí hospodaření s vodou a látkovou výměnu, jsou také nezbytné pro funkci nervů a svalů. Největší význam mají sodík a chlór, vápník, fosfor, železo, draslík a jód. Sodík a chlór se v našem organismu nacházejí většinou v podobě kuchyňské soli.
V průměru sní každý Čech tři vrchovaté lžičky soli denně. Podle Světové zdravotnické organizace by to ale měla být pouze jedna. Záludností soli je to, že se skrývá i v potravinách, kde byste ji vůbec nečekali – třeba v kukuřičných lupíncích nebo sušenkách. Sůl, kterou přidáme do pokrmu, tvoří pouze pětinu našeho příjmu sodíku. Další pětinu tvoří sodík přirozeně se vyskytující v určitých potravinách či minerálních vodách – malé množství sodíku je také v ovoci, zelenině, mase, obilninách a luštěninách. Přibližně polovinu množství sodíku přijmeme z uměle upravených potravin, obsahujících sůl nebo sloučeniny sodíku, jako například konzervant dusičnan sodný, glutamát sodný nebo kypřicí prášek. Zcela bez soli by ale naše tělo fungovalo jen velmi špatně. A v některých situacích je vyšší příjem soli naprosto nezbytný – při průjmech či zvracení nebo při velkém pocení.
Sůl v těle pomáhá doplňovat některé minerální látky, podílí se na udržování rovnováhy tekutin a výši krevního tlaku. Je nezbytná pro tvorbu kyseliny solné v žaludku, která je základní látkou při trávení. Správné množství soli je rozhodující pro správnou energetickou činnost ledvin. Příjmem soli regulujeme i vhodný poměr mezi sodíkem a draslíkem. Čím více konzumujeme tropické ovoce a brambory (které obsahují hodně draslíku), tím více je třeba solit.
Není sůl jako sůl
Nejrozšířenější solí je kuchyňská (kamenná), která se získává těžbou z podpovrchových dolů. Aby vznikla čistá kuchyňská sůl, musí se ještě odstranit chemické přímě si a různé organické nečistoty. Sůl se následně dále upravuje – mele na jemná a okrouhlá zrnka, někdy se do ní přidává jód a fluor. Nežádoucím efektem čištění je ale ztráta asi šedesáti prospěšných prvků. Upravená kamenná sůl je tvořena z 99% pouze chloridem sodným. Dalším způsobem, jak získat sůl, je odsolování mořské vody nebo její těžba z vyschlých solných jezer. Mořská sůl má lepší poměr minerálů a sodíku – ze 75% je tvořena chloridem sodným a 25% tvoří minerály. Sůl nemusí být jenom bílá – například havajská je červená, protože obsahuje malé množství jílovité hlíny, himálajská sůl je růžová, vulkanická sůl Kala Namak má zase černou barvu.
Špatné Vlastnosti
Zastánci zdravé stravy upozorňují, že kamenná sůl je pro naše tělo naprosto nevhodná. Ničí v těle vitaminy a enzymy. Soli je dále přičítáno, že poškozuje ledviny, žlučník, močový měchýř, srdce, tepny a cévy, neboť tkáně zbavuje vody. Zatěžuje srdce a zvyšuje dráždivost nervové soustavy. V důsledku nadbytku soli dochází v organismu k vyplavování potřebného kalcia. Minerální látky, které ze soli získáváme, lze lepší formou přijmout v podobě syrové stravy. Vhodnými alternativami jsou například řepa, mrkev, mořská řasa nebo řeřicha. Víte, proč nekvalitní restaurace přesolují jídlo? Prý abyste utratili víc za pití. A proč máte po snědení slaného jídla žízeň? Dojde totiž ke zvýšení koncentrace sodíku v krvi. Mozek si toto zahuštění krve mylně vyloží jako ztrátu tekutiny a začne vás nutit pít. Když se napijete, tekutina se vstřebá do krve a naředí ji. Mozek je sice spokojený, ale sodík drží v krvi nadbytek vody a v cévách vzroste tlak.
Bezpečné solení
Pokud používáte sůl jako dochucovadlo, měla by vždy projít alespoň deset minut mírným varem. Pak je jí k uspokojení chuti potřeba méně, než když jídlo dosolíte až dodatečně. Správně by se nikdy nemělo solit na talíři. Nemějte slánku automaticky na jídelním stole, kolikrát jste si jídlo přisolili naprosto bezmyšlenkovitě, aniž byste ho ochutnali? Ze své kuchyně zcela odstraňte kamennou sůl. Té zkonzumujete dostatek ve skryté podobě nebo v jídle připraveném v restauraci. Doma ji nahraďte solí mořskou, himálajskou, černou lávovou nebo perlou mezi solemi – ručně sbíraným Solným květem. Kvalitnější soli naleznete v prodejnách se zdravou výživou nebo na internetu, mořskou či himálajskou i v běžných obchodních řetězcích. Nekupujte hotové kořenicí směsi. Prohlédli jste si někdy jejich složení? Například v grilovacím koření Natur pro děti je 45% soli! Alespoň, že mořské. Budete-li si směs připravovat sami, zvolíte si ingredience podle svých představ, snížíte příjem kamenné soli a ještě navíc ušetříte. Proč platit za sáček s grilovacím kořením 40 korun, když skoro polovinu tvoří obyčejná kuchyňská sůl? Zkuste namísto soli do pokrmu přidat ochucovadla známá z orientálních kuchyní – miso (pasta z fermentovaných sójových bobů a ječmene) nebo tamari (tradiční japonská sójová omáčka). Pozor ale na nekvalitní sójové omáčky, jsou plné glutamátu sodného. Čechům bude asi chuťově bližší dochucovat citronovou šťávou, česnekem nebo pepřem.