Kdyby dostala nabídku na hraní ve filmu nebo v divadle, jak byste se k tomu postavila?
Divadlo bych jí momentálně nedovolila. Je malinká. Musí spát, aby zvládla školu. Nabídky na film už dostala a jednou i točila – film Jako nikdy, který dokonce získal dva České lvy. Byla úžasná, ale měla jen čtyři natáčecí dny a po dvou dnech už ji to nebavilo. Takže si to vyzkoušela a byla moc dobrá, nicméně další nabídky jsem odmítla. Buď proto, že dcera nechtěla, anebo proto, že to byly velké role a vím, že by to bylo na ni příliš náročné. Je malá a má si hrát, ne pracovat.
Jaké má vůbec zájmy? Holčičí panenky a balet, nebo je i trochu kluk?
Balet chvíli dělala, protože po něm moc toužila, ale dril ji po dvou letech odradil. Nemá výdrž. Teď má hip-hopový kroužek v družině, vyhrála už dvě medaile a má pocit, že je nejlepší na světě. A tak to má být. Radost z pohybu je základ. Je sice holčička, ale s energií kluka. Všude vyleze, pořád pokřikuje, ničeho se moc nebojí a pořád je odřená.
Chodí teď do první třídy, jak s ní prožíváte školní docházku?
Justýnka chodila do přípravky, takže jsme měly rok na to, abychom se naučily mazat svačinky, strouhat pastelky a chodit včas. Takže jsme v pohodě. Navíc je to moc chytrá holka a učivo zvládá skoro sama. Občas sice zapomeneme sběr papíru nebo tělocvik, ale jinak je to OK.
Před necelým rokem k malé přibyl chlapeček Theo, co na to Justýnka?
Když jsem Thea čekala, žádného sourozence nechtěla, ale když se narodil, tak se do něj zamilovala a má ho moc ráda.
Bere ho spíš jako panenku na hraní, nebo jako opravdového bráchu?
Je to brácha, kterého tahá jako panenku. Theo má sice jen 9 měsíců, ale už chodí kolem nábytku a miluje vše, co starší ségra udělá. Takže je často slyším z pokojíčku, jak se spolu smějí. A upřímně, neznám nic krásnějšího. Jsou od sebe sedm let na den přesně. Oba jsou narození druhý čtvrtek v srpnu, takže si myslím, že budou velcí parťáci.
Jak zvládáte dva caparty najednou? Najde se u toho ještě čas na práci?
Zvládám je někdy lépe, někdy hůře. Někdy jsou oba rozladění a nedokážu uklidnit ani jednoho, převážně to končí pláčem. Pracuju hlavně nárazově. Ale i to mě dost zatíží. Hlavně ta organizace. Od června mám začít točit nový seriál, tak jsem sama zvědavá, jak to všechno půjde.
Často se stává, že když přijdou děti, hrne se najednou i práce...
Ano, často to tak funguje. Protože v tu chvíli na práci nemyslíte, ta energie se uvolní a práce se začne hrnout sama. Já osobně všechno filtruju. Hlavně chci, aby mé děti měly krásné dětství s rodiči a ne s chůvami. Takže, i když třeba začnu točit, vím, že vezmu jen přiměřeně velkou roli, abych byla na natáčení jen pár dní v měsíci. Miminka jsou to jenom jednou – a jaké bylo jejich dětství, to je bude ovlivňovat celý život.
Řekla byste o sobě, že jste máma v pohodě, nebo byste se někdy nejraději neviděla?
Snažím se být v pohodě, ale ne vždy se mi to daří. Jsem trochu praštěná máma, trochu přísná, velmi milující, trochu rozmazlující, někdy i křiknu, když už to jinak nejde. Rozhodně nejsem dokonalá. A ani se o to nesnažím. Důležité je děti milovat a přemýšlet o nich.
Myslíte si, že mají mít děti režim, nebo volnost?
Režim a v něm čas na svou volnost. Hranice a režim jsou alfa a omega naší výchovy. Naše děti chodí pravidelně spát, snažím se, aby pravidelně jedly, aby týden měl své záchytné body, které se opakují. Dodržujeme rituály a pravidla. Například počítačové hry může Justýnka hrát jen o víkendu a úplně to stačí. Když se pravidla nedodržují, vidím, jak je hlavně Justýnka celá nesvá a rozladěná.
Jak byste strávila víkend, kdybyste ho měla jen sama pro sebe?
Asi bych jedla, spala, telefonovala s kamarádkami, koukala na filmy, šla do divadla... Pokud bych nekojila, tak bych asi taky popíjela vínko a možná i tančila. Prostě se urvala ze řetězu.
"Občas na děti i křiknu. Rozhodně nejsem dokonalá matka A ani se o to nesnažím. Důležité je děti milovat a přemýšlet o nich.“