Zatímco naše babičky o alergiích neměly tušení, dnes už snad nenajdete rodinu, kde by někdo neprskal, nedrbal se či netrpěl některou z dalších forem tohoto onemocnění. Sedět s rukama v klíně a žehrat na osud nepomůže. Lepší je poznat nepřítele a zahájit boj. Alergii sice nevyléčíte, ale můžete ji mít pod kontrolou.
Text: Zuzana Heralová
Dětí s alergiemi je v naší populaci až čtyřicet procent a stále jich přibývá. Na vině jsou různé faktory. Zásadní je už samotný fakt, že žijeme ve znečištěném prostředí. Ne nadarmo najdeme více alergických pacientů ve velkých městech a průmyslových regionech. Mezi důležité spouštěče patří chemické látky, které nás obklopují. Jenom si vzpomeňte na všechny čisticí a prací prostředky či průmyslově vyráběné potraviny, bez nichž si vlastně svůj život už ani nedokážete představit. Životním stylem posledních desetiletí jsme si postupně vykoledovali přecitlivělost (alergii) na určité podněty z okolí (alergeny), které jsou za normálních okolností neškodné. Za vším přitom stojí poruchy našeho imunitního systému.
Nejčastější alergeny
Co je to vlastně za látky, které ztrpčují život tolika lidem? Za alergen můžeme považovat látku obvykle bílkovinné povahy, na kterou náš imunitní systém reaguje přecitlivěle. Podle lékařů jde nejčastěji o tzv. inhalační alergeny. Tedy ty, jež vdechujeme. Mezi ně patří pyly trav, bylin a stromů, plísně, roztoči a srst domácích mazlíčků. Velký nárůst případů odborníci zaznamenávají u potravinových alergenů, ať už jde např. o lepek, mléko, ořechy, ovoce a další. Výjimkou nejsou ani alergie na léky či na slunce.
Různé projevy
Mezi nejčastější alergické reakce patří kýchání, otoky sliznic či svědění. Alergie s mírnými projevy, jako je například senná rýma nebo alergie na prach či roztoče, jsou v populaci hodně rozšířeny. Způsobují svědění, rýmu, zarudlé oči, ekzémy, kopřivku či astma. Potravinové a lékové alergie či alergie na hmyzí jed mohou dokonce způsobit i anafylaktický šok, který dotyčného přímo ohrožuje na životě.
Po mámě či po tátovi
Jedním z vysvětlení, proč alergiků přibývá, je fakt, že tato nemoc je dědičná. U alergických rodičů je velká šance, že jejich děti budou mít alergii také. Jsou-li nemocí zatíženi oba, je pravděpodobnost propuknutí i u jejich potomka kolem 80 procent! Neznamená to však, že se u dítěte alergie projeví ve stejné podobě a intenzitě. Například pokud vás trápí astma, může vaše dítě postihnout ekzém. Jste-li alergičtí na oříšky, mohou vaše děti citlivě reagovat třeba na mléko. Je také možné, že se u dítěte alergie nerozvine vůbec a dost možná přeskočí až na další generaci. Riziko vzniku a rozvoje alergie se mění s věkem. Nejvíce ohrožené jsou malé děti, mezi desátým a třináctým rokem se pravděpodobnost vzniku alergie rychle snižuje. Vyhráno však ne - máte, ani pokud vás nikdy žádné problémy nepostihly. Onemocnění totiž může propuknout v kterémkoli věku. To znamená, že se s alergií nemusíme přímo narodit, ale s genetickými dispozicemi k alergiím ano.
Jak je to s mrňaty
První alergická onemocnění se u dětí objevují zpravidla mezi 6. a 12. měsícem života. V tomto období jde zejména o potravinové alergie, jejichž spouštěčem je nejčastěji kravské mléko a vaječný bílek. Proto se také doporučuje minimálně v prvním půlroce života dítěte kojení. První známkou, že něco není v pořádku, bývá atopický ekzém. Drobné pupínky a svědivé zarudnutí se miminkům objeví zpravidla nejdřív na tvářičkách, čele a hrudníku, v těžkých případech je vyrážka na celém povrchu těla. Ekzém bývá prvním signálem atopické dispozice a mohou na něj navázat další klinické projevy alergie jako průduškové astma a alergická rýma. Signálem potravinové alergie však nemusí být nutně pouze kožní potíže. Zbystřete, pokud vaše děťátko trápí i zvracení, průjmy, bolesti břicha či nechutenství. Známkou může být i dušnost, rýma nebo časté zahlenění. V takové chvíli je vždy zapotřebí poradit se s pediatrem, který provede nutná vyšetření.
Vyhněte se pylům
V předškolním věku se pak začínají projevovat další druhy alergií – nejčastěji jde o pyly, roztoče, zvířata nebo ostatní potraviny. Potíže pak dítě provázejí až do dospělosti. Pokud jde o pylová zrna, také ta obsahují alergizující bílkoviny. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že se jim člověk těžko vyhne, zejména v době, kdy je jejich koncentrace v ovzduší vysoká. Rizikové období je především jaro. Pokud máte doma alergika, zapomeňte na květiny ve vázách. Snažte se s dítětem také chodit na procházky v době, kdy je vlhký vzduch. Například déšť pylová zrna sráží k zemi a potíže nejsou tak veliké. Naplánujte si tedy procházku s kočárkem na ráno a po obědě pak už zůstaňte raději doma. Zavřít dítě v pokoji napořád samozřejmě nemůžete, ale zjistěte si podle pylového zpravodajství, co právě kvete. Alergologické vyšetření prozradí, na který druh pylu je váš potomek alergický, a tomu se pak snažte vyhnout, jak to jde.
Všudypřítomní roztoči
Drobní členovci jsou pouhým okem neviditelní. Naštěstí... Nejsou to totiž žádní krasavci. Bohužel jsou našimi každodenními společníky. Nejvíce jich s námi sdílí postel, najdou se však také v kobercích či dalších textiliích, plyšáky nevyjímaje. Roztoči se živí částečkami lidské kůže. Jejich střeva obsahují silné trávicí enzymy, které zůstávají v jejich výkalech. A právě ty jsou hlavní příčinou vzniku alergie nebo astmatu. Zbavit se roztočů můžete do jisté míry tím, že z bytu odstraníte ‚zbytečné‘ textilie, v nichž by se mohli držet. Vyhoďte koberce, závěsy nebo záclony a z dětské postýlky pak nekompromisně odstraňte plyšáky. Důležité je časté vytírání ‚na mokro‘, vysávání a utírání prachu.
Dejte sbohem Mazlíčkům
Je totiž velmi vysoká pravděpodobnost, že si dítě postupně vypěstuje na zvíře alergii také, tedy alespoň v případě, že se v rodině nemoc vyskytuje. Mnozí lidé se domnívají, že přecitlivělost způsobuje zvířecí srst, a pořizují si mazlíčky ‚pro alergiky‘. Žádní takoví však ve skutečnosti nejsou. I když se v srsti drží prach a roztoči, nejsilnějším alergenem bývá bílkovina obsažená ve slinách, potu, moči, stolici nebo šupinkách kůže. Rizikové jsou pro alergiky zejména kočky a hlodavci. Pokud se u dítěte (nebo u jiného člena rodiny) příznaky alergie objeví, na nic nečekejte a mazlíčka věnujte babičce. Potíže se totiž pravdě podobně budou zhoršovat.
Slovo má lékař
Pokud se u vašeho potomka objeví jakékoli příznaky alergie, vaše první cesta by měla vést k pediatrovi, který vás pošle na speciální alergologické vyšetření. Tam vás čeká nejprve důkladný dotazník. Odborník se vás bude ptát na rodinnou anamnézu, bude ho zajímat, jak časté jsou potíže dítěte, kdy k nim došlo poprvé, za jakých okolností a podobně. Nedílnou součástí stanovení diagnózy jsou také kožní testy, případně rozbory krve. Z výsledků se pak odvíjí léčba a doporučení různých preventivních opatření.
Léčba a prevence
Ve chvíli, kdy víte, na co jste vy nebo vaše dítě alergičtí, máte z poloviny vyhráno. Můžete se totiž vyhnout kontaktu s alergenem. Rozloučit se s domácím mazlíčkem nebo přestat chodit ven v době, kdy kvete něco, co vám vadí, není jednoduché. Jedním z pilířů léčby jsou pak vakcíny, jejichž cílem je snížit přecitlivělost pacienta na konkrétní alergen. U dětí se aplikují kapky, dospělí chodí na injekce, přičemž léčba trvá zhruba tři roky. Nejlepších výsledků se dosahuje u vakcíny pylové, roztočové a hmyzí. Je to v současnosti jediná dostupná metoda, která může ovlivnit podstatu alergie a alergického onemocnění. Pacient s alergií se většinou neobejde ani bez léků, které se dají obecně rozdělit na úlevové a preventivní. Jak vás jistě upozorní lékař, důležité je dodržovat léčbu i tehdy, pokud se vám zdá, že už žádné potíže nemáte.