Pro většinu budoucích otců (koneckonců, i pro většinu matek) je porod jedna velká neznámá...
Něco málo sice můžete vstřebat během předporodního kurzu, na realitu vás ale sebelepší kurz nepřipraví. O něco lepší je vyslechnout si zkušenosti kamarádů a známých, tady ale zase hrozí, že se zbytečně vyděsíte. K porodu je nejlepší jít s optimismem a tak trochu ‚připravený na všechno‘.
Krátce po porodu se mi můj muž přiznal, že se nikdy necítil tak bezmocný a k ničemu jako právě na porodním sále. A že na to nebyl připraven...
Mužské obavy se většinou točí spíš kolem případného omdlévání, místo aby si nastávající tatínci dělali starosti s tím, že budou muset čelit nečekaným emocím. Pohled na někoho blízkého, kdo prožívá bolest, jich přitom rozbouří moc a moc. Z mého pohledu však vůbec nebyl k ničemu. Dělal mi společnost, držel mě za ruku a rozptyloval mě rádobyvtipnými poznámkami, i když mu vůbec nebylo do smíchu. Jistě bych stejně dobře porodila i bez něj, ale jeho přítomnost dodala naší partnerské soudržnosti nový rozměr. Následující text je určen mužům, kteří sebrali odvahu a jsou rozhodnuti svou partnerku k porodu doprovodit.
Zkraťte si dlouhou chvíli
Vzrušující porody, jaké znáte z televizních obrazovek, patří v reálném světě k výjimkám. Pořádný frmol zažijete až v poslední fázi – bude trvat sotva pár minut a předcházet mu může mnoho hodin čekání. Jak si ho jenom ukrátit? S rodičkou se můžete smysluplně bavit jen v přestávkách mezi kontrakcemi, v napjatém očekávání vám navíc brzy dojdou témata ke konverzaci. Není nic trapného na tom, předčítat ženě noviny nebo časopis, aspoň tak odvedete její pozornost od bolestí. A pokud dostala epidurál, nebude v počáteční fázi porodu trpět ani tak velkými bolestmi, jako spíš dlouhou chvílí. Vyprávějte jí historky, které vás napadnou, povídejte si s ní o dítěti, pouštějte jí hudbu nebo si zahrajte karty. Jakákoli zdánlivě hloupá zábava je lepší než čekání plné nejistoty.
Buďte jejím advokátem
O porodu byste si měli povídat už dlouho před ním. Ve chvíli, kdy uhodí porodní stahy, už na konstruktivní hovory nebude čas. Nejedna žena je v bolestech zmatená a trochu mimo, proto bude šťastná, když část komunikace s nemocničním personálem za - stanete vy. Jenže jak na to, když neznáte její přání? Dopředu spolu proberte, jaký má názor na epidurál, na případné nastřižení a další lékařské zákroky. Ve chvíli, kdy žena prodýchává kontrakce, partner leckdy dokáže tlumočit její přání lépe než ona a může také dohlédnout na to, aby byla splněna. Ale jen odtud potud. Svůj plán musíte být připraveni i opustit. Ne, aby vás napadlo hádat se s doktorem, jestli je nebo není správný čas na akutní císařský řez. V žádné situaci se nebojte vyptat na všechny alternativy, zajímejte se o podávané medikamenty či prováděné procedury, ale počítejte s tím, že porod vždycky neprobíhá podle ideálního scénáře.
Povzbuzujte
Snášení porodních bolestí je značně individuální. Jedna žena je zvládá takříkajíc s prstem v nose, jiná může propadnout panice. Vzpomínám si, jak mě v určité fázi porodu napadlo, že to zkrátka nemůžu zvládnout, a nic nepomáhalo racionální přesvědčování, že to zvládly miliardy žen přede mnou. Vy, její životní partner, jste tu proto, abyste ji uklidnil a dodal jí odvahu. Ujišťujte ji, že si vede skvěle, že ji milujete a jste tu s ní. Věty jako: „To bude dobré...“ možná znějí ve vypjaté chvíli banálně a hloupě, ženě však stačí, že jste u ní a nikam neodejdete. Povzbuzujte, chvalte, motivujte ji všemi možnými prostředky.
Zachovejte klid
Můj kamarád se divil, že na porodním sále dostal od své ženy sprostě vynadáno – a přitom dělal jen to, co se ‚učili‘ na předporodním kurzu. Když se rozhovořil trochu obšírněji, vypadlo z něj, že ji celou dobu komandoval: Dýchej rychle, dýchej pomalu, nesmíš tlačit, teď tlač... Musela si připadat jako v autoškole, žádný div, že ho požádala, aby už konečně držel ústa. Rodící matky mohou být občas pěkně nabroušené, takže se snažte nebrat si případné příkré napomenutí osobně. Teď není vhodný čas na uraženou ješitnost. Buďte zkrátka připraven plnit její přání – držet ji za ruku, nebo se jí naopak nedotýkat, utěšovat ji, nebo naopak mlčet. Cokoli šokujícího se stane na porodním sále, to by tam mělo zůstat. Pokud se k tomu vaše žena sama vrátí, mluvte o tom, jinak ale nechte příhodu upadnout v zapomenutí.
Pečujte i o své tělo
I po fyzické stránce budete potřebovat odolnost. Porod trvající několik hodin je svým způsobem vyčerpávající i pro vás, zvláště když budete celou dobu postávat okolo rodičky, neustále ve střehu, co pro ni můžete udělat. Emocionální vypětí, únava, hlad, to všechno může přispět k tomu, že se vám v rozhodující chvíli udělá mdlo. Cítíte-li, že na vás jde slabost, posaďte se nebo běžte chvíli na vzduch. Rozhodně se nestyďte o tom informovat zdravotnický personál. Co určitě oceníte, je pořádná svačina.
Uchovejte vzpomínky
Vaše partnerka během porodu nejspíš nebude mít myšlenky na zakládání fotoalba, ale po zbytek života se bude těšit každým okamžikem, který se vám podaří zachytit. Až uvidí obrázky svého dítěte přesně v momentu, kdy přišlo na svět, vybaví se jí spousta věcí, na něž možná v emocionálním vypětí zapomněla. Každopádně se s nastávající matkou nezapomeňte předem domluvit, na co všechno zaměříte hledáček – ne každá žena touží po tom, být zachycena se zuřivou grimasou nebo od pasu dolů nahá. Svou fotografickou vášeň pak držte na uzdě tak, abyste nepřekážel lékařům a sestrám v práci.
Buďte vždycky připraven
Po hodinách potu, námahy a možná i slz je to konečně tady – váš uzlíček radosti je na světě. Pokud chcete přestřihnout pupeční šňůru, nadešla vaše chvíle. Nezapomeňte lékaře na svůj záměr včas upozornit, ať už se hrnete do akce, nebo raději chcete nechat finální řez profesionálům.
Nedivte se, když vás najednou zcela přemůžou city – i vy máte za sebou velkolepou a nezapomenutelnou zkušenost. Nebudete první ani poslední otec, který s čerstvým potomkem v náručí roní krokodýlí slzy.