Práce z domova je pro matku malých dětí požehnání i velká výzva zároveň. Naučte se být sama sobě přívětivým, ale nekompromisním šéfem.
text: Vanda Ptáčková
Pokud bychom vedle sebe chtěli postavit plusy a minusy práce doma, plusy by jistojistě převažovaly. Zejména během rodičovské dovolené je takové zaměstnání skvělý způsob, jak zůstat v kontaktu se svým oborem, pravidelně procvičovat mozkové buňky a vydělávat peníze. Přitom nepřijdete o žádný důležitý okamžik v životě vašich dětí a jste jim neustále nablízku. Nemusíte trávit hodiny na cestě do kanceláře a zpět, pracovní dobu si poskládáte, jak máte čas a chuť. Velká svoboda má však i svou stinnou stránku...
Práci si musíte sama naplánovat a sama se k ní musíte přinutit, ač máte kolem sebe tisíc důvodů, proč zrovna teď k počítači (nebo čemukoli jinému) nezasednout. Za prvé jsou to děti. Ty malé se chtějí nosit v náručí, o něco starší systematicky ničí vybavení bytu nebo své vlastní zdraví, ještě starší vás pronásledují nekonečnými otázkami a vyprávěním. Potom je tu domácnost. Není lehké soustředit se na zadaný úkol, když se přitom musíte koukat na hromadu neuklizeného prádla, stůl politý kakaem a přetékající odpadkový koš. Nejedna pracující matka takto zjistí, jak skvělým pracovním prostředím byla strohá neosobní kancelář pod dohledem přísného vedoucího. V kanceláři není těžké věnovat se práci, když tu jiná zábava vlastně ani není k dispozici. Jediná prokrastinace, která se zde nabízí, je koukání z okna nebo chvilka strávená v kuchyňce nad vařením kávy. Zato doma... Nezbývá než se chopit odpovědnosti a stanovit si jasné zásady. I pokud řád zrovna není vaší silnou stránkou, nevzdávejte se.
Disciplína na prvním místě
Volná pracovní doba se často zvrtne do extrémní podoby – pracujete pořád, nebo nepracujete vůbec. Předejít se tomu dá jen tím, že si pevně vytyčíte čas, kdy se budete pracovním povinnostem věnovat. Měl by být každý den zhruba stejný. Pokud vaše děti už chodí do jesliček nebo do školky, je plánování jednodušší, u menších dítek si alespoň část práce nechte na dobu jejich spánku, kdy budete mít stoprocentní klid. Nejlepší samozřejmě je, když k vám každý den může na pár hodin přijet babička nebo chůva. Vezme děti na procházku, přečte jim pohádku a bude si s nimi hrát, přitom budou mít mámu stále na dosah. Pracovní dobu tedy máte určenou, dalším úkolem je strávit ji skutečně prací. Zkuste vypnout své periferní vidění i slyšení a nerozptylujte se. Nemusíte běžet do dětského pokoje pokaždé, když se ozve zvýšený hlas, nechte současnou opatrovnici, ať si s dětmi poradí sama. Telefon, e-mail a další komunikační prostředky dokážou sežrat hromadu času, když jim to dovolíte. Opravdu není třeba odepisovat na každý výkřik na Facebooku do pěti minut a okamžitě reagovat na kamarádčin upovídaný e-mail. Nejlepší bude, když necháte dotyčné programy vypnuté (pokud je tedy nepoužíváte k práci). To samé platí i o domácích pracech. Ve chvíli, kdy zapípá myčka, si v klidu dokončete rozdělanou práci, nádobí nikam neuteče. I špinavé prádlo a drobky pod stolem budou muset počkat. V kanceláři se přece taky nezabýváte myšlenkami na chuchvalec prachu v koutě nebo binec, který zůstal na kuchyňské lince. Až svou práci dokončíte, můžete se všem těmto činnostem věnovat s čistou hlavou a čistým svědomím. Pokud zbyde čas. Zde je možná na místě si uvědomit, že coby pracující matka jste vytížená stejně jako váš partner, a o domácí práce byste se proto měli podělit rovným dílem. A pokud je opravdu nestíhá ani jeden z vás, domluvte se, že si najmete paní na úklid. Ta může luxovat a utírat prach, zatímco pracujete, a vy pak můžete všechen volný čas strávit s rodinou.
