PETRA HUBAČOVÁ - CHIEF BABYSITTER

JE PŘEDEVŠÍM MÁMOU, ALE JAKO MANAŽERKA ZÍSKALA ŘÁD ZA PŘÍNOS ČESKÉMU PODNIKÁNÍ. V PRÁCI SE POHYBUJE VÍCEMÉNĚ MEZI MUŽI, ALE ŽENSKÉ RYSY ROZHODNĚ NEZTRATILA!

Text: ADÉLA HÁLKOVÁ

 

Když jsme se poprvé potkaly na svatbě, já ani Petra jsme závoj neměly!, měla úchvatnou rtěnku a dalšími nádhernými odstíny mě baví při každém dalším setkání...

 

Petro, vždycky když vás vidím, máte skvostnou barvu rtěnky, jakou používáte?

Rtěnky jsem začala nosit až po třiceti. Do té doby to byl maximálně lesk na rty. Ale až po té třicítce jsem se začala cítit jako ženská. Podle mě tenhle věk dodává ženě takové to zdravé sebevědomí a ona má pak víc odvahy. Nosit výraznou rtěnku mě naučila má kamarádka vizážistka Iva Davies. Nejenže mi ukázala, že i já mohu nosit sytější barvy, ale také má pravdu v tom, že i když jste třeba unavená a nemáte zrovna u sebe všechny své zkrášlovací pomůcky, stačí výraznější rtěnka a hned vypadáte ‚čerstvěji‘. Nemám žádnou vyloženě oblíbenou, je to vždy podle nálady, toho, co mám na sobě nebo čím mě zrovna moje kamarádka Iva obdaruje. Momentálně jsou tedy na výsluní Mesmerize (CK), Coral Reef (Sleek), Lasting Finish 12 (Rimmel London).

 

Ženy, které si líčí výrazné rty, jsou sebevědomé, kdysi jsem četla, že tmavě růžová rtěnka značí také náladovost a velký smysl pro společenský život. Odpovídá odstín vaší povaze nebo spíše trendům?

Do této chvíle jsem si myslela, že podléhám trendům, ale ta náladovost a smysl pro společenský život celkem sedí.

 

Jste spoluzakladatelkou projektu TechSquare, který podporuje začínající podnikatele, můžete nás s vaším podnikáním seznámit blíže?

Sídlíme na pražském Smíchově, v zrekonstruované tovární budově, kde máme k dispozici 2000 metrů čtverečních. Poskytujeme tu nejen zázemí začínajícím podnikatelům, ale primárně podporu, která by měla urychlit a usnadnit rozjezd. Pomůžeme projektům s administrativou, napojíme na mentory, kteří vám kromě zpětné vazby dají i cenné rady a mnohdy ukážou směr, kterým se vydat, napojíme na investory. Spolupracujeme s právní kanceláří nebo s účetní firmou. Kromě toho organizujeme různá inspirativní networkingová setkání se zajímavými lidmi, kteří již něco dokázali a jsou zdrojem zkušeností a inspirace. Uvnitř TechSquare se snažíme o to, aby projekty mezi sebou spolupracovaly, pomáhaly si.

 

Na vizitce máte napsáno Chief Babysitter?

Ano. Přišlo mi hloupé mít na vizitce ředitelka, když jsme relativně malý tým. Samozřejmě roli hrálo i to, že jsem mnohdy o 10 a více let starší než zakladatelé projektů, kteří u nás sedí, a i to, že jsem mámou. Chief Babysitter zafungovalo mnohem lépe, než jsem si myslela. Po předání vizitky na to v 99% přijde s úsměvem řeč, konverzace pak plyne mnohem lépe a v jiné atmosféře. A lidé si to pamatují.

 

Kolik firem se momentálně v TechSquare nachází? Mají nějaký společný rys?

V současné chvíli je tu cca třicet projektů a většina z nich je IT zaměření. Ale snažíme se nyní najít i zajímavé projekty mimo IT.

 

Kolik hodin denně pracujete?

Mám za sebou opravdu náročné dva roky, takže se nyní snažím pracovat méně a věnovat se svému synovi. Nikdy nevíte, jestli to první dítě také není jediné. A pokud by se tak stalo, nerada bych za pár let litovala, že jsem propásla jeho dětství. Nyní je to něco kolem osmi hodin, někdy víc, někdy míň.

 

Jaká je vaše pracovní a životní filozofie?

Nikdy nedělej ostatním to, co nechceš, aby dělali oni tobě...

 

Máte čtyřletého syna, jak skloubíte manažerskou práci s mateřskou rolí? 

Teď už mnohem lépe, i když bez partnera je to samozřejmě stále náročnější. Začátky byly krušné a bolavé, protože když něco rozjíždíte, stojí to 100% energii, pozornost, odhodlání. To samé ale platí, když se vám narodí dítě. U mě se obojí sešlo najednou. Podnikám v Praze a maminku mám bohužel v Karlových Varech. Na mateřské jsem byla půl roku, pak jsme si to s partnerem na půl roku vyměnili, potom přišla soukromá školka, kterou v září nahradí státní. Pracuji v rozmezí 9–15 hodin, pak jsem za mámu. To, co jsem přes den nestihla v práci, doháním po přečtení pohádky na dobrou noc. Prokop je naštěstí velmi společenské dítě, má rád okolo sebe ruch a akci. I když má své ‚maminka‘ chvilky, nemá problém být pár dní beze mě. Takže, když je třeba, jede na prázdniny k babičce nebo přespí u svého nejlepšího kamaráda. Když jsme spolu, snažím se být mámou, která s ním nesedí doma, ale naopak podniká výlety a různé akce, a to nejlépe i s jeho kamarády. Vždy jsem se snažila obstarat vše v domácnosti sama, nyní již vím, že je lepší, když mi dvakrát měsíčně přijde paní udělat větší úklid a vyžehlit a já ten čas mohu věnovat Prokymu.

 

Jaký je rozdíl mezi tím, když podnikat začínáte a když se máte po měsících s dítětem do práce zase vrátit?

Myslím, že hodně záleží, jestli jste zaměstnanec, nebo je firma vaše. Pokud jste někde zaměstnaná, vracíte se většinou na nějaký zkrácený úvazek a jdete do něčeho, co už znáte, navíc máte jistý příjem. Pokud firmu rozjíždíte, jdete do neznáma, příjem nemáte mnohdy téměř žádný, naopak musíte investovat. A také záleží podle mě na věku dítěte. Já jsem začala v nejhorší možný čas, Prokymu byl necelý rok. A pokud chcete zůstat mámou, stojí vás to hodně úsilí a energie.

 

Chodí s vámi malý do práce?

Ano. Ale ne z toho důvodu, aby tu se mnou trávil čas a já mohla pracovat. Ale aby věděl, co znamená, když řeknu, že „jdu do práce“. Navíc tu máme fotbálek, autodráhu, houpačky, místnost plnou polštářů a to ocení každé dítě (i to dospělé). A já osobně si z dětství pamatuji, jak pro mě bylo vzrušující chodit za maminkou do práce a objevovat, co vlastně dělá.

 

Jak se do práce oblékáte? Máte stejný styl i v soukromém životě?

Díky prostředí, ve kterém se pohybuji a které je plné mladých lidí, se mohu oblékat pohodlně a tak, jak mám ráda. Většinu roku jsem džínový typ, takže mě nejčastěji potkáte v džínách a tričku nebo košili. Léto mám zase vyloženě šatové a víkendy nejraději trávím v teplákách. V podpatkách mě prakticky nikdy nepotkáte.

 

Jak si nejraději ‚čistíte hlavu‘?

Sportem. Chodím do fitka, běhám, bruslím, plavu, cvičím jógu. Funguje to a je to levnější a rychlejší než psycholog. Nejlepší výkony pak podávám, když mám stres nebo starosti. Jen se člověk musí dokopat k tomu, opravdu si ty tenisky obout a vyrazit.

 

Čím jste si udělala naposledy nějakou radost?

Flyboardingem (koupila jsem si lekci, příští středu to půjdu vyzkoušet). ♥ 

Kategorie: