Ženy sobě
Je pozoruhodné, že za hnutím propagujícím polyamorii stojí především ženy. V roce 1992 byla publikována průlomová kniha Love Without Limits (Láska bez omezení) a od té doby spatřilo světlo světa přinejmenším dalších dvanáct odborných publikací. Zdá se, že ve všech dílech hledají autorky protiváhu k mužské nevěře. Zatímco u mužů je nevěra často zdůvodňována biologickými důvody a ženy se musí s následky mužské nevěry vyrovnat po svém, hledají příznivkyně polyamorie širší souvislosti. Podle nich může takový přístup zahojit jinak funkční partnerství, která troskotají například na nedostatku sexuální přitažlivosti. Obstarat si tedy sexuálního partnera a vedle toho dále žít svým obvyklým stylem, to je zcela legální, vždyť se jedná jen o uspokojení jedné z lidských potřeb. Kniha The Ethical Slut (Morální děvka) se už v USA dočkala několikátého vydání. Autorky Eastonová a Lisztová ženám doporučují nevěru jakožto cestu k udržení vlastní hodnoty a ke zvýšení sexuální přitažlivosti. Kniha otevírá nekonečné sexuální možnosti a poskytuje praktický návod k polyamorii... V únoru tohoto roku se na univerzitě Berkeley v USA dokonce konala konference, kde se vědci rozhodli věnovat tomuto fenoménu pozornost a prozkoumat například míru žárlivosti v takových svazcích či vliv polyamorie na děti.
Pryč s přetvářkou
Vyznavačky polyamorie mají na své straně silnou zbraň – příliš mnoho manželství, která se rozpadla kvůli nevěře. Není tedy lepší opustit přebujelé ego, naslouchat svým potřebám a vyrazit na stezku odvahy a upřímnosti, především k sobě samé? Dát šanci různorodosti a vymanit se ze škatulek, které stejně už dávno nepasují do naší složité doby? Život je dlouhá cesta a polyamorie je jednou z možných odboček...
Mýty o polyamorii
1. Lidé se prý uchylují k polyamorii, protože jsou se svým partnerem nespokojení. Toto tvrzení se při průzkumu párů žijících v polyamorii nepodařilo prokázat. Z 1093 párů 80 procent dotazovaných potvrdilo, že vedlejší vztahy nijak neohrozily jejich primárního partnera.
2. Vyznavači polyamorie jsou často obviňováni, že se vyhýbají jakémukoliv závazku. Ve skutečnosti má mnoho z nich zkušenosti s manželstvím a mnozí také v manželství z praktických důvodů zůstávají. Jen se do rodiny připojí jedna, dvě či tři další osoby, které rozšiřují možnosti citových i sexuálních proměnných.
3. Ani tvrzení, že polyamorie musí být vyčerpávající, se nepodařilo potvrdit. Nezávislí pozorovatelé naopak přišli s postřehem, že takové společenství působí mnohem uvolněněji a méně stresově. ‚Poly‘ lidé jsou prý zvyklí otevřeně komunikovat o svých potřebách a netutlají emoce ve svém nitru.