Jak se naučit plánovat?
Občas se stává, že se na nás úkoly valí rychleji, než je dokážeme zpracovat. Často si pak připadáme jako hovnivál, který před sebou tlačí větší a větší kuličku problémů. Je tedy potřeba se naučit z pomyslné koule každý den ukrojit tu nejdůležitější část, abychom zůstávali v klidu a aby nás stres zbytečně nepřipravoval o energii. Vezměte si tedy před spaním tužku a papír a všechny svoje resty sepište. Zapomeňte ale přitom na klasický seznam, který bývá často přeplněný a ještě s sebou přináší to riziko, že nevíme, do čeho se pustit dřív, a tak raději neděláme nic. Úkoly tedy náhodným způsobem rozepište po celém papíře.
Každý z úkolů by přitom měl zabrat nejméně třicet a nejvíce šedesát minut. Velké povinnosti proto rozdělte, malé naopak slučte. Teď si vezměte barevné tužky a červeně zakroužkujte to nejdůležitější, modře úkoly se střední prioritou a zeleně ty nejméně naléhavé. Nakonec si úkoly propojte šipkami tak, jak by pro vás bylo výhodné je během dne zpracovávat. Začněte těmi těžšími a důležitějšími, ale prokládejte je méně náročnými položkami. Ke každé položce pak dejte i čas, od kolika do kolika hodin se jí budete věnovat. Pokud budete při plánování realističtí, už se vám nestane, že budete muset v práci zůstávat přesčas.
Co odkládá Petr Ludwig?
Kniha Konec prokrastinace se ihned po svém uvedení stala velkým hitem, což svědčí o tom, jak rozšířený tenhle problém je. Koneckonců, dokonce i její autor Petr Ludwig prozradil, že občas mívá s odkládáním úkolů trochu problém...
Jaké povinnosti lidé nejčastěji odkládají?
Odkládáme hlavně úkoly, ke kterým cítíme negativní emoce. Často jsou to věci rozsáhlé, těžko uchopitelné nebo hodně komplexní. Čím větší sousto, tím větší averze a také šance na to, že se úkolu budeme vyhýbat. Činnosti, v nichž nevidíme žádný smysl, také nejsou v našem žebříčku oblíbenosti na prvním místě. Lidé utíkají i od řešení mezilidských vztahů a problémů.
Co jste v životě nejvíce odkládal vy?
Založení našeho vzdělávacího institutu. V diáři mi několik měsíců opakovaně svítilo ‚založit s.r.o.‘. Stále a opakovaně jsem to přeškrtával a přepisoval na další týden. Je to ale naštěstí pár let zpátky. Teď už bych věděl, že k tomu, abych úkol splnil, je dobré ho rozdělit na menší sousta. Mezi úkoly bych si tedy dal věci jako ‚zavolat advokátovi‘, ‚podepsat prohlášení jednatele‘, ‚složit peníze v bance‘...
Je čtení vaší knihy prokrastinací?
Záleží na tom, kdy ji čtenář bude číst. Pokud to bude místo dělání něčeho podstatnějšího, může jejím čtením velmi elegantně prokrastinovat. Dovedu si například představit studenty, kteří knihu budou číst den před zkouškou. Určitě si najdou ospravedlnění, proč je to lepší než učení.
Jaké nejhorší důsledky může prokrastinace mít?
Prokrastinace se vždy pojí s negativními pocity – úzkostí, pocitem selhání, stresem, frustrací, to vše může vyústit v pocity životní rezignovanosti. Někdo říká, že prokrastinace může být i dobrá. Já odpovídám, že i chřipka je někdy dobrá, neboť si člověk odpočine, a jak leží, třeba něco zajímavého vymyslí. Ale nikdo asi nechce mít dobrovolně chřipku. Stejně tak je daleko lepší, když se nám prokrastinaci podaří omezit na neškodné minimum.
Jste považovaný za odborníka na prokrastinaci. Znamená to, že vůbec nic neodkládáte?
Boj s prokrastinací je pro člověka každodenní výzva. Ráno se probouzíme a prokrastinace na nás někde číhá. I mně se občas stane, že mě někde přepadne. Je to ale rozhodně méně než v době, kdy jsem nevěděl, jak vzniká a jak se jí vyhnout. Dlouhodobému boji proti ní rozhodně pomáhají v knize uvedené praktické nástroje. Díky nim člověk dokáže udělat třeba třikrát více věcí, aniž by byl večer unavenější. Pokud prokrastinaci porazí, má více času na opravdový odpočinek, sám na sebe a hlavně na dělání toho podstatného.