Holub Kolumb

Praha, nejkrásnější a stověžatá, se v létě umí pořádně rozpálit. Stará kamenná dlažba se ohřeje jako kamínky u táboráku a nikdo netouží po ničem jiném než skočit do Vltavy anebo se alespoň vyráchat v kašně. Holub Kolumb, závodní poštovní holub ve výslužbě, se ve staré barokní kašně také v letním vedru rád cáká.

text: Emma Pecháčková

 

Seděl osvěžený koupelí, pěkně schovaný v chládku na barokní římse kostela, a pozoroval letní šrumec. Kolumb nebyl ledajaký holub, jakých po Praze poletují stovky. Byl to vzdělaný a zkušený holub. Ne snad, že by vystudoval vysokou ptačí školu. Takové znalosti, jaké měl, se nedaly jen tak někde našprtat. Zkrátka a dobře, zamlada procestoval celý svět a svět – to byla jeho škola.    

 

Žil skromně jako starý mládenec. Každé ráno si uvařil bukvicovou kávu, dopoledne proseděl v houpacím křesle s knížkou, po obědě se prolétl po městě, aby si vyslechl světové novinky, které si vrabci štěbetají na střechách, a večer tiše rozjímal u krbu. Někdy si říkal, že by se docela rád znovu prolétl světem, jako když byl ještě jinoch, ale už měl přece jen radši své pohodlí. Teď už cestoval jen ve svých myšlenkách a po stránkách knih. Jak tak Kolumb tiše seděl a pozoroval mumraj lidí pod sebou, zaslechl kouzelný hlásek. Sladký zpěv k němu pronikal i přes cinkání tramvají a šum turistického davu.    

 

Neodolal vábivé melodii a rozlétl se ji hledat. Neumíte si představit, jak se mu překvapením načechrala peříčka, když spatřil krásnou pěvkyni na balkoně luxusního hotelu. Zdálo se mu, že v životě nespatřil nádhernější výjev než půvabnou zpívající slavici ve zlaté klícce zavěšené na sluncem ozářeném balkoně. Holubu Kolumbovi bylo v tu chvíli jasné, že se zamiloval. Láska na první pohled nejspíš přece jen kvete v každém věku, usoudil odevzdaně a vyhlížel si místo, kde by přistál. Ptačice měla překrásné opečovávané peří, které hrálo všemi barvami duhy. Ale nešlo ani tak o její úchvatný vzhled jako o její božský hlas, který Kolumbovi tak učaroval. Nenápadně pozoroval slavici z protějšího okapu a neodvážil se ani pípnout, natož přiletět blíž ke klícce. Když dozpívala, na balkon vyšla dáma v čínském hedvábném župánku a odnesla klec se slavicí do pokoje. 

Kategorie: